Už 80 let uchovává rodina z Pravíkova na Pelhřimovsku kufr s ručně vyšívanými kroji. Jsou blaťácké

„Maminka se narodila v Lovětíně do osmi dětí na větší statek. Brzy přišla o otce, tak hospodářství musely zajišťovat děti,“ vypráví Jitka Čamrová. 

Folklorní soubor

Její matka Božena Smrčková byla jako mladá členkou folklorního souboru, a jak bylo zvykem, sama si vyšila blaťácký kroj. Ten je velmi bohatý, výšivka je barevná a často doplněná i lesklými penízky. Kroj dodnes rodina opatruje. „Vlastnila dva kufry, cenila si jich,“ dodává Jitka Čamrová.

Jako osmnáctiletá měla Božena Smrčková, která se narodila v roce 1921, nastoupit na nucené práce do Německa. Měla už tehdy vztah s chlapcem, a tak byla svatba. Přestěhovala se s manželem do Pravíkova u Kamenice nad Lipou a pracovala s ním v hospodářství. Za války se jim narodily dvě děti. Vždycky si ale našla čas na vyšívání. „Když už byla v důchodu, snažila se vyšívat dečky, aby po ní byla památka,“ říká její dcera.

Vyšitý kroj

Kroj vyšitý Boženou Smrčkovou je i po osmdesáti letech jako nový, a Jitka Čamrová ho dokonce několikrát vynesla. „Na spartakiádě v roce 1960 každý kraj představil folklorní činnost,“ vzpomíná na den, kdy poprvé oblékla maminčin kroj. „Bylo to nezapomenutelné,“ říká s tím, že tehdy byla sama členkou souboru v Kamenici nad Lipou. Po letech, v den, kdy kamenická lokálka oslavovala sto let svého působení, do krojů oblékla i dceru a vnučku. 

Stojednaletá Božena Smrčková dnes žije v pečovatelském ústavu, a celá rodina, což jsou dvě děti, čtyři vnoučata, tři pravnoučata a tři prapravnoučata, pravidelně jezdí.