Po chlebu pekly třeštické hospodyňky řežňáky. Mouku měly z místního mlýna

30. září 2022

V Třeštici, malebné obci pod hradem Roštejnem stojí 300 let starý mlýn. Dnes je opravený a slouží jako rekreační středisko. Mnozí si ale ještě pamatují, když mlel.

„Když jsem byla malá, tak už byl takhle ohromnej,“ ukazuje třeštická kronikářka Ludmila Duničková na velký dub před branou mlýna, a ve vzpomínkách pokračuje i na zápraží. 

Rod Hávů

„Tady žil rod Hávů. Starej pán špatně hospodařil, a tak to dal synům,“ vypráví s tím, že ty syny si ještě pamatuje. 

Mlýn za jejich vedení fungoval dobře. „Dali lidem práci tím, že tady dělali šindel, mlela se mouka.“ I její rodina do mlýna vozila obilí a Ludmila Duničková pamatuje, že jim babička vždy po pečení chleba ve vychládající peci pekla z bílé mouky řežňáky. „Prostředek byl s povidlím a mákem,“ popisuje a je vidět, že chuť řežňáků má stále na jazyku. 

Rod Hávů ve mlýně skončil po přeslici v 50. letech minulého století. Poté v objektu hospodařila rodina Lojdových a od nich ho koupil polistopadový politik Čestmír Hofhanzl. „Třicet let to tady dával dohromady.“ 

Hospodářský dvůr

V téměř nezměněném stavu zůstala i podoba hospodářského dvora. „Tady měli kolník, tady stodola a tam byly dva chlívy,“ ukazuje pamětnice a pokračuje i v bývalé mlýnici, kde je dnes společenská místnost. „Pamatuju tady zaprášený okna, kde seděli holubi. A tady se všechno třáslo, prášilo.“

Stále na svém místě je i náhon. „Od Panského rybníka to vedou sem a vrací se zase do potoka ta voda,“ říká Ludmila Duničková a ukazuje na místo, kde byla turbína. „Mám z toho velkou radost, protože to znám odmalička, že to není zdevastovaný, jako jiný památky.“ 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.