Výsadkář vzdal hold Kubišovi a Gabčíkovi. Má podobné kolo, na kterém Kubiš ujížděl od atentátu

27. říjen 2021

Po atentátu na říšského protektora Heydricha prchali Jan Kubiš i Jozef Gabčík z místa na kole. Na podobném kole jezdí chrudimský výsadkář Ivo Zelinka.

Všichni, kdo hrdinným výsadkářům tehdy pomáhali a ukrývali je, všichni příbuzní Jana Kubiše i Jozefa Gabčíka, skončili ve spárech gestapa, stejně jako rodina Novákova, která Jana Kubiše ošetřila. Jeho zakrvavené kolo pak bylo vystaveno ve výloze s vypsanou odměnou 10 miliónů korun za pomoc při dopadení atentátníků.

Kolo stejného typu

Kolo stejného typu si teď na každodenní cesty do práce pořídil podplukovník Ivo Zelinka ze 43. výsadkového pluku v Chrudimi. Při svých cestách budí pozornost. „Protože jezdím v uniformě, tak hlavně v těch městech, kde stojím na křižovatkách, lidé stahují okýnka aut a zdraví mě, to je příjemné,“ usmívá se.

Když Ivu Zelinkovi v roce 2018 ukradli na nádraží kolo, pořídil si historický model spojený s operací Anthropoid. Po poradě ve vojenském historickém ústavu se rozhodl pro model Zbrojovka, typ č. 15 subtyp, který se jmenoval Monta. Kolo v kompletním stavu našel přes internet v Kroměříži a nechal zrekonstruovat do stavu, kdy se na něm dá jezdit i dnes.

„Brždění je nohou, šlape se dozadu, přední brzda je jen na přibrzďování na křižovatkách, víc s tím nejde. Říkám, že to má jen dva převody – do kopce ve stupačkách a jinak v sedle,“ směje se výsadkář. Pneumatiky na ráfky ze třicátých let vyrábí už jen jediná firma, sehnat světlo je velmi těžké, ale původní zvonek se sehnat nedá prakticky vůbec.

Gabčík s Kubišem jsou inspirací

Podplukovník Ivo Zelinka přispěl na obnovu rodného domu Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku a místo mnohokrát navštívil. Odvahu obou mladých parašutistů považuje za inspirativní a jejich odkaz předává dál. „Já jsem výsadkář. Pro nás je krypta pod chrámem Cyrila a Metoděje posvátným místem. My tam vodíme nováčky, aby pochopili, co to je být výsadkářem. My ty, kteří tam zahynuli, dnes vidíme, jako pány z černobílých fotografií, ale je třeba si uvědomit, že to byli mladí kluci, dvacátníci.“

„Je to operace, která je mimořádná i ve světovém rozměru, žádná jiná podobná operace se za druhé světové války nepodařila. A celý příběh operace Anthropoid má rozměry antické tragédie včetně té katastrofy na konci, kdy bojovali do posledního náboje proti stonásobné přesile mnoho hodin, to je něco skutečně inspirativního,“ říká s obdivem Ivo Zelinka.

Spustit audio