Poslední vlk zastřelený v 19. století na Vysočině má u Koníkova svůj památník
Šumava má památník posledního zastřeleného medvěda, Vysočina zase památník posledního zastřeleného vlka. Najdete ho uprostřed lesa v krásné přírodě Žďárských vrchů nedaleko Roženeckých pasek.
Stejně jako k šumavskému medvědímu památníku musíte i na Vysočině ujít kus cesty pěšky. Rozhodně ale nejde o náročnou cestu. Z Koníkova půjdete po žluté značce asi 3 kilometry, od Zuberského rybníka asi 6 kilometrů. Stojí to ale za to.
Na místě s památníkem můžete dokonce i posedět na lavičce a přečíst si nápis, který říká: Zde byl dne 2. ledna roku 1830 zastřelen revírníkem V. Marzikem ze Stříteže vlk, který vážil 88 funtů a jest na hradě Pernštejně vycpán.
Funt byla váhová míra, která odpovídala necelému půl kilogramu. Na hradě Pernštejně ovšem skolený vlk v současné době k vidění bohužel není. „Během těch let značně opelichal, ale údajně ho budou restaurovat,“ vysvětluje místní pamětník František Havlíček.
Památník posledního vlka zastřeleného na Vysočině není jediná zajímavost, na kterou můžete při toulkách po okolí Koníkova narazit. „Támhle na Vojtěchovsku je na křižovatce kámen, kde hajný zastřelil pytláka. Na cestě před Vojtěchovem, říká se tam U Krejčíka, je zase památníček, který připomíná, jak si kdysi Švédové spletli krejčíka se špiónem. Přivázali ho mezi koně a roztrhli na půlku. Potom tak 150 metrů, jak se vyjede z lesa na Koníkov, na lesní silničce, které se říká Švábka, je pískovcový pomníček. Tam hrabě Mitrovský zastřelil jednou ranou tři srnce,“ ukazuje další a další místa František Havlíček.
Za zmínku stojí i památník Broučků na vrchu Kamenice. Recesisté ho tam vybudovali jako připomínku díla Jana Karafiáta, rodáka z nedalekého Jimramova.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
