O citeře se říká, že je to nástroj německý. Její předchůdce kobza ale vznikl na Ostravsku

„To bylo tak, mamka ji našla na půdě, měla asi dvě struny z těch původních pětatřiceti, takže to nebylo mnoho. Mamka pátrala po tom co to je, kdo na to hrál. Zjistila, že to byla naše příbuzná teta Fanča,“ vzpomíná Pavlína Cabadajová z Žirovnice na dobu, kdy jí byly čtyři roky. Její matka se tehdy rozhodla, že se někdo v rodině na citeru naučí hrát. „A já jsem byla nominovaná,“ říká dnešní vysokoškolačka Pavlína. Volba byla jasná, protože už v té době hrála na housle.

Noty jsem znala, chtělo to jen ochodit prsty

Kde ale najít člověka, který by citeru opravil, naladil, a co je nejdůležitější, Pavlínu na ni naučil hrát? „Narazili jsme v rozhlase, takže rozhlas nám k tomu dopomohl, na pana Jana Folprechta z Ostravy, který tam má citerárium, vlastně takové české citerové centrum,“ říká Pavlína. Jan Folprecht jí doporučil učitelku z Jindřichova Hradce. „Noty jsem znala, nedělalo mi to problém, jenže pak přišel basový klíč, který jsem neznala, ten jsem se musela naučit. Chce to čas, cvičit a ochodit prsty,“ vzpomíná na své citerové začátky Pavlína Cabadajová.

Citera je dobře vymyšlená, každá čtvrtá doprovodná struna je červená

Pavlínina citera má třicet pět strun. Oproti houslím je to opravdu hodně. „Citera je dobře vymyšlená. Každá čtvrtá doprovodná struna je červená, což mi usnadňuje orientaci a na hmatníku je strun je pět a má pražce jako kytara,“ pochvaluje si citeristka. Citera má ke kytaře blízko i vzhledem. Má trup s ozvučným otvorem, krk s hmatníkem, při hře se ale pokládá na stůl nebo na klín a na jednom prstu pravé ruky má hráč kovový hrací prstýnek.

Na citeru ráda hrála i rakouská císařovna Sissi

O citeře si mnozí myslí, že je to nástroj německý. Ono je pravda, že dnes je nejvíc rozšířená v Rakousku a Německu. Byly ale doby, kdy u nás byla v každé druhé chalupě a dokonce se u nás kvalitní nástroje vyráběly. „Bylo to v Lubech, po německu Schönbach,“ dodává Pavlína. Na citeru dokonce hrál otec Antonína Dvořáka, řezník František Dvořák. A že to nebyl jen nástroj chudých, dokazuje fakt, že ho ovládala i rakouská císařovna Sissi.