Některé orchideje najdeme i v našem kraji. Příkladem je Mrázkova louka u Borů na Žďársku
Když někde v přírodě kvetou vzácné rostliny, nemluvě o orchidejích, bývají tato místa chráněna a opečovávána.
Stejné je to i s Mrázkovou loukou, která patří k Borům na Žďársku. Díky péči zdejších ochránců přírody na ní na přelomu května a června vykvetou sytě nachové vstavače, najdeme tu ale i spoustu dalších vzácných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní památka
Mrázkova louka je přírodní památkou díky výskytu vzácných rostlin, říká Pavel Kříž z místního Českého svazu ochránců přírody. „Jsou to především prstnatce májové, tolije bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Ty prstnatce jsou fialové až nachové barvy, dvacet pět až třicet centimetrů vysoké, letos jsou opravdu velmi veliké a mají listy s krásnými fialovými skvrnami. Ještě jiný výraz, který lidé znají, je vstavač.“
Kromě rostlin se na louce vyskytuje i mnoho druhů živočichů - pavouků, bezobratlých, a v pozdním létě spousta různých motýlů. Louka je celoročně podmáčená a rašelina se místy nebezpečně houpe.
Ochránci přírody zde přesto vybudovali dvě tůňky pro žáby a obojživelníky. „Nic bychom tady neudělali, kdybychom si sem nedali prkna. Na nich jsme stáli, z nich jsme to rýpali a opatrně odváželi, abychom se nezabořili. Rašelina navíc klouže z lopat a rýčů, no byla to práce, která trvala dlouho,“ vzpomíná Pavel Kříž.
Starají se všichni …
V roce 1949 byla louka vyhlášená státní přírodní rezervací, kdy patřila borskému obyvateli panu Mrázkovi. V pozdějších desetiletích se o louku příliš nikdo nestaral a louka začala zarůstat, ale v 70. letech o ni začali pečovat borští ochránci přírody.
„Péči zajišťuje základní organizace, ale zapojují se i potomci pana Mrázka, kroužek mladých ochránců přírody Bobeš, rodinní příslušníci, ale i obecně veřejnost. Nejde o to tu louku pokosit najednou, ta péče reaguje na výskyt chráněných živočichů a rostlin. Například tolije bahenní se kosí, až když dozrají semínka, nebo hnědásku rozrazilovému se nechávají čtverce s rostlinami, kterými se živí jeho housenka,“ uvádí Pavel Kříž jen několik příkladů.
Údaje o chráněných druzích najde návštěvníka na informační tabuli na kraji Mrázkovy louky.
Související
-
Při kroužkování ptáků se využívají i moderní technologie. Zpěv z mobilu láká samce k síti
Jak se lákají zpěvní ptáci, aby se chytili do sítě a dali se okroužkovat? A proč se kroužkují? Kroužkování ptáků pomáhá ornitologům získávat informace už desítky let.
-
Do Ranského potoka na Havlíčkobrodsku se vrátily střevle. Pomohlo vyhloubení tůní
Střevle jsou malé rybky, kterých byly ještě před čtyřiceti padesáti lety plné potoky. Známe je i z knížek Oty Pavla. Postupně začaly mizet, a dnes už skoro nejsou vidět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
