Některé orchideje najdeme i v našem kraji. Příkladem je Mrázkova louka u Borů na Žďársku
Když někde v přírodě kvetou vzácné rostliny, nemluvě o orchidejích, bývají tato místa chráněna a opečovávána.
Stejné je to i s Mrázkovou loukou, která patří k Borům na Žďársku. Díky péči zdejších ochránců přírody na ní na přelomu května a června vykvetou sytě nachové vstavače, najdeme tu ale i spoustu dalších vzácných druhů rostlin a živočichů.
Přírodní památka
Mrázkova louka je přírodní památkou díky výskytu vzácných rostlin, říká Pavel Kříž z místního Českého svazu ochránců přírody. „Jsou to především prstnatce májové, tolije bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Ty prstnatce jsou fialové až nachové barvy, dvacet pět až třicet centimetrů vysoké, letos jsou opravdu velmi veliké a mají listy s krásnými fialovými skvrnami. Ještě jiný výraz, který lidé znají, je vstavač.“
Kromě rostlin se na louce vyskytuje i mnoho druhů živočichů - pavouků, bezobratlých, a v pozdním létě spousta různých motýlů. Louka je celoročně podmáčená a rašelina se místy nebezpečně houpe.
Ochránci přírody zde přesto vybudovali dvě tůňky pro žáby a obojživelníky. „Nic bychom tady neudělali, kdybychom si sem nedali prkna. Na nich jsme stáli, z nich jsme to rýpali a opatrně odváželi, abychom se nezabořili. Rašelina navíc klouže z lopat a rýčů, no byla to práce, která trvala dlouho,“ vzpomíná Pavel Kříž.
Starají se všichni …
V roce 1949 byla louka vyhlášená státní přírodní rezervací, kdy patřila borskému obyvateli panu Mrázkovi. V pozdějších desetiletích se o louku příliš nikdo nestaral a louka začala zarůstat, ale v 70. letech o ni začali pečovat borští ochránci přírody.
„Péči zajišťuje základní organizace, ale zapojují se i potomci pana Mrázka, kroužek mladých ochránců přírody Bobeš, rodinní příslušníci, ale i obecně veřejnost. Nejde o to tu louku pokosit najednou, ta péče reaguje na výskyt chráněných živočichů a rostlin. Například tolije bahenní se kosí, až když dozrají semínka, nebo hnědásku rozrazilovému se nechávají čtverce s rostlinami, kterými se živí jeho housenka,“ uvádí Pavel Kříž jen několik příkladů.
Údaje o chráněných druzích najde návštěvníka na informační tabuli na kraji Mrázkovy louky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Dej mi pokoj
Petra Štarková -
80 LIVE
Petr Hapka -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů