Do Ranského potoka na Havlíčkobrodsku se vrátily střevle. Pomohlo vyhloubení tůní

Ochráncům přírody se ale na Vysočině podařil husarský kousek. Vyhloubili tůně, čekali, a dočkali se.

„Střevle byly dřív v každém potoce, to by vám potvrdili pamětníci,“ říká Josef Havelka z Agentury ochrany přírody ve Žďáře nad Sázavou. Vysvětluje také, že razantní úbytek střevlí způsobil především člověk a v neposlední řadě také měnící se klimatické podmínky. Příkladem může být sucho uplynulých let, kdy začaly potoky vysychat.

Odborníky výskyt střevlí překvapil

Ochránci přírody proto nechali v roce 2016 vyhloubit mimo jiné i na Ranském potoce na Havlíčkobrodsku tůně. „Střevle využívá ty tůně ke sběru potravy a k úkrytům,“ vysvětluje Josef Havelka. I přesto, že potoky stále nejsou plné a často se voda drží jen v tůních, se střevle vrátily.

„Těch hypotéz je víc. Jedna z nich je, že pod potokem někde proudí voda, kde mohly střevle přežít. Je možné, že se nějaká populace uchovala mimo chráněnou lokalitu,“ říká ochránce přírody s tím, že i odborníky návrat střevlí do této lokality překvapil.

Při kontrole střevlí pomáhá elektrický agregát

Střevle nebývá lehké zahlédnout. Často se ukrývají u dna nebo za kameny a kořeny stromů. Zoologové proto musí používat elektrický agregát, aby byli schopní rybí populaci zkontrolovat. „Pokud se to dělá šetrně, tak to těm rybám neublíží,“ vysvětluje Josef Havelka a ukazuje tyč se sítí.

„Proud je vepředu i vzadu, mezi tím je pole. Nezapíná se to trvale, jen pulzně,“ dodává. Rybky jsou v podstatě lehce omráčené a hned po určení jdou zpět do vody.

Poslední kontrola na Ranském potoce potvrdila, že populace střevle je zdravá. V tůních žijí jak malé nejvýš třícentimetrové rybky, tak deseticentimetroví dospělí jedinci.