Nejdůležitější pro život je naučit děti prohrávat, říká učitel tělocviku

3. září 2015

Jestli bude vaše dítě ve škole bavit tělocvik, to záleží nejen na tom, jestli jste sportovní rodina, ale hodně dělá i přístup učitelů tohoto dříve nejoblíbenějšího předmětu. Zdeněk Chroust učí tělocvik na ZŠ Havlíčkova v Moravských Budějovicích a myslí si, že důležité jsou i možnosti, jaké škola nabízí: „U nás máme dvě tělocvičny, gymnastický sál, menší plavecký bazén, venkovní hřiště s doskočištěm, kde děti netrpí alergií a na druhé straně můžeme využívat i velké travnaté hřiště Sokola Moravské Budějovice.“

Škola Havlíčkova v Moravských Budějovicích nabízí po vyučování možnost navštěvovat řadu kroužků – atletiku, basketbal, plavání a další. Možná proto, že hoši tráví hodně času ve fotbale, zdá se, že trendem poslední doby je sportování děvčat. „Z těch asi 60 dětí, co mám na basketu, je snad 48 holek,“ zamýšlí se Zdeněk Chroust.

„Když jedeme na závody, z některých škol přijede soutěžit třeba jen pět děvčat. Jejich učitelé říkají, že se jim nechce, protože by se zpotily, to u nás neznáme,“ vrtí hlavou. Ve škole ani neznají výmluvy na zdravotní stav, příliš časté osvobozování z tělocviku nebo lenost. „U nás chtějí cvičit i děti s alergiemi, na nic se nevymlouvají,“ dodává tělocvikář.

ZŠ Moravské Budějovice, ceny

Škola pořádá lyžařské kurzy už od čtvrté nebo páté třídy a větší děti jezdí pravidelně na vodu. Žákům může poskytnout veškeré vybavení všech velikostí. Ti se naopak snaží školu reprezentovat v mnoha soutěžích a vozí z nich medaile a poháry, diplomy a ocenění, které se už téměř nevejdou do vitrín. „Tady máme ty nejcennější,“ ukazuje Zdeněk Chroust na vitrínu s nenápadnými diplomy a dodává, že už přes dvacet let zapisuje i všechny školní sportovní rekordy. „Bývalé žáky baví sledovat, jestli jejich rekord už někdo překonal,“ usmívá se.

Chválit děti i za poslední místo!

Přesto je podle Zdeňka Chrousta mnohem důležitější naučit děti prohrávat. Jak na to? „Chválím je pořád, chválím je za každý výkon, protože i z vlastní zkušenosti vím, že když se naučíte prohrávat v páté, šesté nebo sedmé třídě, bude to pro vás do života velice důležité. V životě už vás to pak nikdo nenaučí. Takže vždycky zatleskáme i poslednímu a je to fajn,“ uzavírá oblíbený učitel tělesné výchovy.

autor: dak
Spustit audio