Neděkuj, nejsi u gádžů! Romové děkují Bohu a ne člověku, který dává

Na minikurz romštiny, který pořádala Oblastní charita Jihlava, konkrétně terénní program Sovy, četla Eva Nováková romské pověsti a hádanky. Romové, kteří seděli v místnosti, pozorně poslouchali a často se smáli. Já jsem si počkala na překlad a smála jsem se taky. První pověst byla o tom, jak Bůh pekl z těsta člověka. První se mu připálil a vznikl tak černoch, druhý byl nedopečený, to byl běloch a třetí se povedl nejlépe. Byl upečený tak akorát. Bůh při pečení hrál na housle a sami už určitě odhadnete, že právě stvořil Roma.

Psaná romština má gramatiku slovenskou. Nemá ypsilon

Když se lektorka ptala přítomných, jestli čtou v romštině, bylo ticho. A není divu. Psaná romština není tak stará, jako mluvená. „Ten zápis se začal dávat dohromady až v sedmdesátých letech minulého století a je inspirovaný gramatikou slovenštiny, takže romština má měkké l a nemá ypsilon,“ vysvětluje Eva Nováková.

Dnešní rodiče učí děti češtinu. Romština by jim ve škole dělala problémy

Většina Romů se ale ke psané romštině nedostane a mluví tak, jak na ně mluvili rodiče. „To jsem se neučila, odmalička na mě mluvili. Spíš jsem neuměla česky, mluvili na mě jenom romsky. Tatínek pocházel ze Slovenska, tam jenom romsky se mluvilo,“ říká Dana Cinová z Jihlavy. Přišla na kurz romštiny i se svými dětmi. Na ně už ale doma romsky nemluví. Ze svých vlastních zkušeností je chce uchránit před zmatky. „Když jsem pak šla do školy, tak jsem nerozuměla, co mi děti říkaj. Vlastně se mi i smály, když jsem řekla něco špatně,“ dodává. Na češtinu si doma museli zvyknout i rodiče paní Dany. „Pochopili, že na ně nemůžou romsky, protože ty děti jsou z toho zblblý,“ vysvětluje.

Romštinu učí jen několik málo středních škol v republice

Romština má samozřejmě i své učebnice a přehlednou mluvnici. Má třeba na rozdíl od češtiny osm pádů. Na školách se ale zatím učí velmi sporadicky. Pomineme-li vysoké školy, tak středních je v republice jen pár.

Romové děkují Bohu, a ne člověku

Přitom je znalost romštiny krokem k poznání některých zajímavých a pro nás odlišných aspektů romské kultury. Rom například neděkuje tolik, jako Čech. „U Romů se neděkuje na jídlo, za léky, za cigarety. Člověk by měl děkovat Bohu a ne tomu člověku. Je to samozřejmost, že když někdo přijde, tak se mu dá jídlo,“ vysvětluje Eva Nováková a přítomní Romové dodávají, že by host to jídlo neměl odmítnout. Oproti našemu jednomu na shledanou má Rom pozdravy dva. „Když někdo odchází z místnosti, tak se mu romsky řekne: jdi s Bohem, a těm, kteří zůstávají, tak těm se říká: zůstaňte s Bohem,“ dodává lektorka.