Nebýt knoflíků, neměla by Žirovnice divadlo
Kdysi, před více než sto padesáti lety, přišel do města tovaryš Josef Žampach a zavedl tu výrobu knoflíků. Dnes bychom řekli, že měl dobrý podnikatelský nápad. Řemeslo se uchytilo, lidé našli práci a mohli začít myslet i na zábavu. Založili divadelní spolek.
Žirovničtí ochotníci hrají divadlo od roku 1864 s malými přestávkami dodnes. V roce 1922 vzniklo v zámeckém příkopu přírodní divadlo, které je i teď jednou z největších atrakcí žirovnické sezóny. Ke znovuzrození mu na začátku sedmdesátých let pomohli jak jinak než knoflíkáři. „Mezi lidmi v Žirovnici se začalo povídat, že se má zavést přírodní divadlo. Bylo zarostlé, plné plevelu, tak jsme dali dohromady partu lidí a šli jsme makat,“ vzpomíná Milada Kasalová.
Už v roce 1970 na přírodní scéně zahráli Lucernu. „Požádali jsme jednoho bývalého herce, aby nás vedl. Já jsem hrála kněžnu,“ říká Milada Kasalová. „My jsme jí hráli dvakrát, v první jsem hrála Haničku. Pak jsme ji hráli za deset let, tam jsem hrála Kláskovou. Kdybychom jí hráli teď, už bych si dala babičku,“ přidává se Růžena Čadková.
Herectví se v žirovnických rodinách dědí po celé generace. „Jeden ze zakladatelů divadelního spolku byl pan Klaška. To byl Milady praprastrýc,“ prozrazuje kronikářka spolku Marie Fronková. Ke vstupu mezi ochotníky ale není nutný herecký rodokmen. Stačí, když má člověk odvahu. „Jsme se znaly s Miladou ze cvičení, tak mi zavolala, že by potřebovali do hry Strakonický dudák divou ženu. Tak jsem jí to slíbila. Moje věta tam byla: Hejsa, to je muzika!“ A jak Lída Voharčíková říká, chytila se drápkem a u divadla zůstala.
Pro letošní sezónu žirovničtí ochotníci připravují známou komedii Limonádový Joe. Těšit se na ni můžete samozřejmě na přírodní scéně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
