Na zahradní sochy je nejlepší dubové dřevo. Nesmí být vysušené
Sochař a řezbář Petr Krajíček má svou dílnu v Rantířově u Jihlavy. První dláta mu před lety vykoval jeho strýc, dnes pracuje i s motorovou pilou.
„Začínal jsem s pár dláty a postupně jsem se dostal na řezbářská sympozia,“ říká sochař a řezbář Petr Krajíček. V jeho rantířovské dílně právě leží na hoblici bílý anděl se zlatými křídly. „Je z nedalekého kostela. Upadlo mu křídlo, rozlomilo se na několik částí takže ho restauruji.“ Nevěnuje se ale jen opravám starých děl. Jeho autorské dřevěné sochy zdobí nejednu zahradu nebo park. Vyřezal i zvonici a v poslední době je prý zájem o vodníky.
Dubový vodník
Na jednoho vodníka má už na zahradě připravený dubový špalek. Je vysoký asi 160 centimetrů a průměr má asi 90 centimetrů. Už teď Petr Krajíček ví, jak bude pohádková postava vypadat. „Bude začínat kloboukem, bude mít fajfku v ruce,“ ukazuje na špalku.
Právě dubové dřevo je pro venkovní sochy ideální. „To, co jde do interiéru, musí být absolutně vyschlé, většinou lípa. Dub socháme v mokrém stavu, protože do suchého by to bylo hodně těžké,“ vysvětluje.
Související
-
Dřevěné sochy amatérského řezbáře z Novoměstska poznaly jen motorovou pilu a sekeru
Miloslav Janů z Nové Vsi u Nového Města na Moravě má rád dřevo. Ve vlastním lese se o něj stará, a když se mu líbí nějaký špalek, vyřeže nebo vytesá z něj sochu.
-
Řezbář si splnil svůj sen, kromě hraček postavil i kolotoč. Testováno na dětech, směje se
Nádvoří a přilehlé sály zámku v Kamenici nad Lipou se po loňské přestávce opět zaplnilo stánky výrobců hraček.
-
Řezbář z Kamenice nad Lipou v sobě objevil talent. S manželkou vyřezává betlém
V Kamenici nad Lipou o svátcích v ulici Na Tržišti svítí betlém. Řezbář Bohumil Biňovec ho umístil do své garáže a zve veřejnost, aby si zpříjemnila čekání na Ježíška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.