Na zahradní sochy je nejlepší dubové dřevo. Nesmí být vysušené

15. září 2022

Příběhy z Vysočiny

Největší audioportál na českém internetu

Dílo sochaře a řezbáře Petra Krajíčka, Rantířov | Foto: Irena Šarounová, Český rozhlas Vysočina

2:58

Sochař a řezbář Petr Krajíček má svou dílnu v Rantířově u Jihlavy. První dláta mu před lety vykoval jeho strýc, dnes pracuje i s motorovou pilou.

„Začínal jsem s pár dláty a postupně jsem se dostal na řezbářská sympozia,“ říká sochař a řezbář Petr Krajíček. V jeho rantířovské dílně právě leží na hoblici bílý anděl se zlatými křídly. „Je z nedalekého kostela. Upadlo mu křídlo, rozlomilo se na několik částí takže ho restauruji.“ Nevěnuje se ale jen opravám starých děl. Jeho autorské dřevěné sochy zdobí nejednu zahradu nebo park. Vyřezal i zvonici a v poslední době je prý zájem o vodníky.

Dubový vodník

Na jednoho vodníka má už na zahradě připravený dubový špalek. Je vysoký asi 160 centimetrů a průměr má asi 90 centimetrů. Už teď Petr Krajíček ví, jak bude pohádková postava vypadat. „Bude začínat kloboukem, bude mít fajfku v ruce,“ ukazuje na špalku.

Právě dubové dřevo je pro venkovní sochy ideální. „To, co jde do interiéru, musí být absolutně vyschlé, většinou lípa. Dub socháme v mokrém stavu, protože do suchého by to bylo hodně těžké,“ vysvětluje.

autor: Irena Šarounová