Po skoro třiceti letech v zubní ordinaci našla zdravotní sestra práci snů v sociálním centru. S láskou pečuje o staré a nemocné
Pečovat o lidi, kteří už se o sebe kvůli nemoci nebo vysokému věku nedokážou postarat, to nezvládne každý.
Někdo to ale prostě má v povaze a v pomoci druhým vidí životní naplnění. O práci snů hovoří i zdravotní sestřička Kamila Ptáčková.
"Předtím jsem pracovala dvacet devět let v zubní ordinaci jako sestřička u křesla," říká Kamila Ptáčková s tím, že ke konci už cítila vyhoření, a tak se začala poohlížet po jiné práci. Ke starým lidem má, jak sama přiznává blízko. Starala se o babičky i nemocného otce, a tak když jí kamarádka řekla o volných místech v Sociálním centru Kraje Vysočina, šla do toho. "Za ty dva roky jsem nezalitovala, jsem tady šťastná," dodává.
Kamila Ptáčková se o pacienty stará po zdravotní stránce. "Zajišťujeme každodenní péči od hygieny, stravy, podávání léků," vyjmenovává jen základ práce sester v zařízení, které funguje jako alzheimer centrum, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, ale poskytuje mimo jiné i odlehčovací služby.
Na otevřeném oddělení, které funguje jako domov s pečovatelskou službou, žije i paní Laďka Horáková. Pobyt v centru si moc pochvaluje. Je diabetička a protože přišla o jednu nohu, pohybuje se na vozíčku. "V bytě v paneláku jsem nebohla být, jelikož tam je všechno do pravého úhlu," říká a přiznává, že doma byla nepořádná i v podávání léků. Teď jí je hlídají sestřičky. "Jsou hodné, obětavé, na ně je spoleh," chválí personál Laďka Horáková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
