Na výměnu kulis mezi představeními mají technici jen hodinu a půl. Často z nich pot doslova cáká

Určitě jste si už při divadelním představení všimli lidiček, kteří mezi jednotlivými obrazy přiběhnou na jeviště, odnesou stůl, přinesou židli, vymění kulisy v pozadí. Jsou vždy nenápadní, ale zároveň velmi důležití. Může to potvrdit jevištní technik jihlavského Horáckého divadla Pavel Severin, který se stará o to, aby na jevišti a také za ním, bylo vše na svém místě. Během představení jde o vteřiny a kulisa zapomenutá v suterénu je velký problém. „Chudáci ti, co pro to běží. Ono se nesmí jezdit výtahem, protože kdyby zůstali viset ve výtahu, tak to nestihnou. Všechno musíme po schodech,“ říká Pavel Severin.

Během představení nesmí technici jezdit výtahem. Pro zapomenuté kulisy běhají po schodech

Procházím mezi kulisami v prostoru za jevištěm. Vše je tady označené, každé představení má svůj regál a v něm své místo. „Je na to krátký čas, hodinu, hodinu a půl můžeme stavět,“ vysvětluje jevištní technik a vede mě k provazům na boční straně jeviště. „Prvně dáme všechno do provaziště. Na tom sjíždí ta dekorace během představení. Jsou tam všelijaký značky,“ ukazuje a dodává, že vše řídí inspicient. Ten hlídá, kdy se na jevišti co stane.

Jeviště už nestačí, herci hrají i v kulisárně

Nad jevištěm jsou dvě lávky. Na ně ale během představení technici většinou nechodí. „Nanejvýš na ně chodí rekvizitářka a třepe lupení, peří se sype,“ říká Pavel Severin. Uprostřed jeviště jsou dvě propadla, takže herec může přijít na jeviště i tudy. „Hraje se v poslední době i v kulisárně. Je to tady malý prostor, tak se hraje i tam. Tam odjíždí celé molo i s muzikanty během hry,“ směje se a přiznává, že celé představení jako divák z hlediště už dlouho neviděl.