Na sport dali syny jenom proto, aby nezlobili. Teď mají doma dva mistry světa

Starší Martin začínal s hokejem, zkusil útočníka, obránce i brankáře. „Jenže on není na kolektivní sporty, vybral si lyžování. V tom se cítil lépe,“ vzpomínala na hokejové začátky svého syna paní Božena Koukalová. Nicméně Martin u hokeje vydržel až do čtvrté třídy a to už na zimní stadion ve Žďáře nad Sázavou na kočárku vozila malého Petra.

Na zimním stadionu byl Petr už od miminka

„Seděl na sporťáku, bradu opřenou o mantinel a sledoval. Asi to měl dané odmalička, že bude hokejista. Do přípravky začal chodit ve čtyřech letec, a ve třetí třídě paní učitelce řekl, že bude hokejistou,“ usmívá se paní Koukalová.

Medaile, ilustrační foto|foto: Tamara Pecková

U jeho hokejových začátků byl trenér Miroslav Maršoun. „Petr byl dříč, první na trénink přišel, poslední odešel. Sešla se tehdy skvělá parta kluků, Petr Koukal, Tomáš Rolínek, Petr Vampola. Tehdy jsme vybojovali dorosteneckou extraligu. Když bylo Petrovi 16, odešel hrát do Pardubic.“

Zlaté finále mistrovství světa bylo dobré

Víkendy Božena a František Koukalovi poctivě dělili mezi lyžování a hokej. František jezdil s Martinem a Božena s Petrem. Ale stálo to prý za to. Maminka vzpomínala na zlaté hokejové finále mistrovství světa 2010 v Kolíně nad Rýnem. Průběh turnaje sledovali ve Žďáře nad Sázavou, až na ten zlatý finálový.

„Když bylo jasné, že budou hrát ve finále, volali jsme Peťovi, protože nebyly lístky. Zaplatil zběsile drahé lístky, do nějakých nobl VIP prostor. S Voráčkovýma jsme tam byli. Tam to bylo teda dobrý,“ vypráví dojatě Božena Koukalová.