Na nenápadném hřbitůvku u Havlíčkova Brodu leží 400 uprchlíků z Haliče a Bukoviny
Uprostřed pole u výpadovky z Havlíčkova Brodu na Kolín je malý háječek. Od roku 1917 je v něm unikátní židovský hřbitov.
Žádná upravená pěšina k němu ale nevede. Zástupci města by to rádi změnili, a o zpřístupnění chtějí jednat s Židovskou obcí.
„Tam ležely oběti epidemií, tyfu, spalniček,“ vysvětluje důvod odlehlosti hřbitova Alena Jindrová z Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Byl založen za první světové války v době, kdy v takzvané barákové kolonii v místě dnešní psychiatrické léčebny, byli provizorně ubytovaní uprchlíci z Haliče a Bukoviny.
„Uprchli kvůli posunu východní fronty. Rakousko-Uhersko se o ty lidi muselo postarat,“ dodává Alena Jindrová.
Vysoké stromy a chybějící přístupová cesta hřbitov uchránily před vandaly
Na hřbitově je pochovaných asi čtyři sta haličských Židů. „Bylo nad nimi vysázeno jen asi sto náhrobků,“ říká Alena Jindrová s tím, že se kupodivu většina z nich dochovala do dnešní doby i přes to, že hřbitov není obehnaný zdí.
Důvodem je právě nedostupnost hřbitova, ke kterému nevede žádná upravená cesta. Vysoké stromy, které hřbitov chrání, pamatují zakládání hřbitova.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
