Na lesním rozcestí u Malého Budíkova visí opravený obrázek. Po desítkách let ho znovu namalovala původní autorka
U cest v lesích a polích často narážíme nejen na křížky a Boží muka, ale i na jednoduché obrázky s náboženskou tématikou. Podobný dlouhá léta visí i na rozcestí v lese mezi Budíkovem a Pustým Lhotskem na Pelhřimovsku. Už by měl namále, nebýt pár dobrých lidí.
"Chodívám do lesa na houby a zdálo se mi, že ten obrázek chátrá. Přemýšlel jsem o tom, že by bylo hezké ho zrenovovat," říká Pavel Kaštan Málek, který má u Malého Budíkova trampskou chatu. Shodou náhod potkal v létě 2024 ženu, která obrázek před desítkami let malovala. "Obrázek jsem sundal, odvezl jí ho domů, a ona ho zrenovovala," dodává s tím, že podobné věci do krajiny patří.
Autorka Helena Jelínková pochází z Prahy, a na Vysočině má chalupu. "Hodní lidi, Klofáčovi, z Budíkova mi řekli, že na tom místě byl obrázek, že to někdo zničil," vzpomíná na dovu před více než třiceti lety. Tehdy vzala kus plechu a Nejsvětější srdce Páně znovu namalovala. "Mám výtvarnou školu a pedagogickou fakultu s výtvarnou výchovou," říká. Nezapomíná ale dodat, že na to nebyla sama, a k dílu přiložilo ruku víc lidí.
Když visel opravený obrázek opět na borovici, tentokrát i s ochrannou stříškou, požádal Pavel Kaštan Málek faráře Pavla Veitha o jeho posvěcení. Obřadu se pak zúčastnili lidé z okolí. "Znám to tady od dětství. Odjakživa tady byl obrázek. Já jsem sem chodila s dětma na borůvky, často jsme se tu zastavovali," říkají dvě ženy z nedaleké Kejžlice.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
