Na jihlavském hřbitově roste zerav obrovský. Je mu 140 let
Není túje jako túje. Mezi jehličnany, které používáme do živých plotů, jsou i druhy, které dosahují neuvěřitelných rozměrů a věku.
Jeden takový - speciální zerav, což je také název pro túji, roste na jihlavském ústředním hřbitově.
Zerav obrovský
„Říká se mu zerav obrovský, protože dorůstá ve svých vlastech opravdu obrovských velikostí,“ říká Tomáš Plesinger u odboru životního prostředí jihlavského magistrátu. Zerav na jihlavském ústředním hřbitově vyrůstá přímo z hrobového místa, je vysoký 19 metrů a kmen má obvod 327 centimetrů.
„To je na to umístění unikátní,“ dodává Tomáš Plesinger. Zerav obrovský má specifickou červenou kůru a červené je i jeho dřevo. To je navíc fungicidní, což znamená, že ani ve vyšším věku nehnije.
Materiál na lodě
Domovinou zeravu obrovského je západní pobřeží severní Ameriky. „Používá se tam tradičně v indiánských kulturách. Dělali z toho hlavně lodě,“ říká Plesinger. Loď indiáni tesali z jednoho kmene velikosti podobné, jakou má dnes i jihlavský zerav.
Taková loď, díky speciálním vlastnostem zeravového dřeva, nehnila. Zerav obrovský se také dožívá vysokého věku. Jihlavský strom je asi 140 let starý. Nejstaršímu zeravu na světě bylo 1460 let. Rostl ve Washingtonu.
Zerav u hrobu na jihlavském hřbitově zřejmě zasadili v roce 1881 rodiče Leopolda Kasamase. Jejich syn, úředník tabákové továrny, zemřel v poměrně mladém věku.
Související
-
Arborista: Vysadit strom je jako si pořídit dítě, potřebuje naši péči
Miroslav Kohel je arboristou, pečuje o stromy, odborně prořezává, v krajním případě také kácí. Ptal se ho Jirka Doležal.
-
Rašeliniště Pod Trojanem jižně od Větrného Jeníkova je nově přírodní rezervací
Rašeliniště, které ještě pamatuje dobu ledovou. Lokalitu Pod Trojanem najdeme mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem. Nově se stala přírodní rezervací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
