Na chvojnovském rašeliništi roste sedmdesát druhů mechů a leze devět druhů žížal

11. červenec 2019

U Dušejova na Jihlavsku kousek od Jedlovského potoka je místo, které bychom mohli bez rozpaků nazvat učebnicí přírodopisu.

Ekologům se podařilo vrátit původní podobu prastarému rašeliništi, ve kterém teď rostou, lezou, běhají a létají druhy, které už jinde nevídáme.

Rašeliniště Chvojnov má své počátky už v době ledové. V osmdesátých letech minulého století ho ale téměř zničily meliorace. „Ale povedlo se v roce 1999, že byla vyhlášena přírodní rezervace Chvojnov. Byly obnoveny tůně, potůčky, mokřady,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina Eva Horná. Zahrnutí příkopů a vytrhání potrubí rašeliništi pomohlo. Dnes má rašeliniště rozlohu dvanáct hektarů a vrátily se do něj vzácné druhy flóry i fauny.

Na rašeliništi roste ve velkém všivec bahenní i vachta trojlistá

Na Chvojnově rostou vzácné rostliny, které jsou zapsané v červené knize jako kriticky ohrožené. Příkladem je například všivec bahenní, který se v rašeliništi uchytil ve velkém množství. Roste tu ale například i vachta trojlistá, rosnatka okrouhlolistá, různé druhy suchopýru, a samozřejmě mnoho druhů mechu. „Převládají tady rašeliníky včetně vzácnějších, jako je rašeliník modřínový,“ dodává Jana Nováková z odboru životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina. Z ptačí říše stojí za zmínku bekasina otavní, která vydává zvláštní mečivý hlas.

Na prohlídku rašeliniště jsou nutné holínky

Život v rašeliništi pravidelně sledují a zkoumají odborníci a studenti, ale je volně přístupné i široké veřejnosti. „Upozorňuji, je třeba vzít si s sebou holínky, a nesmí sem psi, protože nám tady hnízdí vodní ptactvo,“ říká Eva Horná.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.