Most v Náměšti nad Oslavou je památkou kraje Vysočina. Přečkal povodně i podminování za války

Snad žádná pohlednice, fotografie ani obal knížky o Náměšti nad Oslavou se neobejde bez pohledu na most přes řeku Oslavu ozdobený dvaceti barokními sochami. Dominanta města je teď po náročné rekonstrukci a opravou postupně procházejí i sochy, které ho zdobí. Od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska dostal ocenění Památka kraje Vysočina roku 2022.

Most v Náměšti nad Oslavou zdobí 20 barokních soch

„Most je z roku 1737. Předtím tady stál jiný most, který byl při povodni v roce 1706 stržen, a proto tehdejší majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckevoirtu zahájil stavbu tohoto mostu,“ vypráví Petr Kafka, vedoucí odboru správy majetku města náměšťské radnice. Sochami nechal most osadit pozdější majitel panství Hanuš Leopold z Kufštejna s manželkou.

Tanky a těžká technika

Most přečkal několik povodní, vydržel desítky let automobilové dopravy, a dokonce byl za války podminován. „Když se stahovala německá armáda z našeho území, tak ho na konci dubna 1945 podminovala. Naštěstí se tady našli stateční Náměšťáci, kteří ten most zase odminovali, takže nevyletěl do povětří,“ říká Petr Kafka.

Most v Náměšti nad Oslavou přečkal několik povodní, vydržel desítky let automobilové dopravy, a dokonce byl za války podminován

Za obrovskou zátěž, která kupodivu neměla následky v podobě poničené statiky, však považuje přejezdy vojenské techniky Sovětské armády v roce 1968. „Most to všechno vydržel, a je dokumentem toho, co všechno se může v dějinách stát,“ usmívá se náměšťský patriot. Přes most přestala automobilová doprava jezdit v polovině 80. let po výstavbě nového mostu. Barokní památka je stále vedena pod názvem silniční most, i když už slouží pouze pěším.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.