Most v Náměšti nad Oslavou je památkou kraje Vysočina. Přečkal povodně i podminování za války

Snad žádná pohlednice, fotografie ani obal knížky o Náměšti nad Oslavou se neobejde bez pohledu na most přes řeku Oslavu ozdobený dvaceti barokními sochami. Dominanta města je teď po náročné rekonstrukci a opravou postupně procházejí i sochy, které ho zdobí. Od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska dostal ocenění Památka kraje Vysočina roku 2022.

Most v Náměšti nad Oslavou zdobí 20 barokních soch

„Most je z roku 1737. Předtím tady stál jiný most, který byl při povodni v roce 1706 stržen, a proto tehdejší majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckevoirtu zahájil stavbu tohoto mostu,“ vypráví Petr Kafka, vedoucí odboru správy majetku města náměšťské radnice. Sochami nechal most osadit pozdější majitel panství Hanuš Leopold z Kufštejna s manželkou.

Tanky a těžká technika

Most přečkal několik povodní, vydržel desítky let automobilové dopravy, a dokonce byl za války podminován. „Když se stahovala německá armáda z našeho území, tak ho na konci dubna 1945 podminovala. Naštěstí se tady našli stateční Náměšťáci, kteří ten most zase odminovali, takže nevyletěl do povětří,“ říká Petr Kafka.

Most v Náměšti nad Oslavou přečkal několik povodní, vydržel desítky let automobilové dopravy, a dokonce byl za války podminován

Za obrovskou zátěž, která kupodivu neměla následky v podobě poničené statiky, však považuje přejezdy vojenské techniky Sovětské armády v roce 1968. „Most to všechno vydržel, a je dokumentem toho, co všechno se může v dějinách stát,“ usmívá se náměšťský patriot. Přes most přestala automobilová doprava jezdit v polovině 80. let po výstavbě nového mostu. Barokní památka je stále vedena pod názvem silniční most, i když už slouží pouze pěším.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.