Mlynářská pouť má připomenout bohatou historii Dolního mlýna u Velké Bíteše. Je to jeden z mála mlýnů se dvěma náhony
Historie mnoha měst i obcí je spjatá s mlýny. Lidé museli něco jíst, a obilí, které si vypěstovali, odváželi nechat semlít v mlýnech. Na říčce Bitýšce u Velké Bíteše směrem na Křoví stojí několik mlýnů hned za sebou, třetímu v pořadí se říká Dolní nebo také Knolův mlýn podle jména předposledních majitelů.
Před časem mlýn koupila Milada Vaňková s partnerem a z jeho historie vypátrala řadu zajímavostí. „První zmínky o mlýně jsou z roku 1414, kdy vznikla Bítešská kniha. Letos je to 610 let. Ta kniha má kontinuitu až do dneška, je to vlastně kronika,“ vypráví majitelka mlýna.
„Náhony tady byly dva, ale u nás jsou známy jen čtyři mlýny se dvěma náhony, že šla takzvaně voda proti vodě. Tady bylo mlýnské kolo s horní vodou, která tekla seshora a roztáčela kolo. Ti mlynáři tady v okolí se o vodu hádali a soudili, a tito mlynáři měli výhodu, že když bylo vody málo, tak měli ten druhý náhon, který byl dlouhý, vedl až z Vlkovského rybníka, a voda byla,“ směje se mlynářka.
„U mlýna fungovala i pila, taková dřevěná bouda, a v ní se řezalo dřevo až do 60. let,“ ukazuje dále na pozůstatky stavby. Z vybavení mlýna se ale mnoho nedochovalo, počátkem 20. století mlýn neopatrností služky v kuchyni vyhořel, a potom byl exekučně prodán předposlednímu majiteli Knollovi. „Mlelo se přibližně do poloviny třicátých let, později se už jen šrotovalo, a za války už byl mlýn zavřený,“ uzavírá majitelka.
Jejím snem je mlýn opravit, umístit do něj památkově chráněné mlecí zařízení zakoupené z Hlubokých Mašůvek a připomenout na místě stará řemesla. Pomoci může i pořádání Mlynářské pouti na Dolním mlýně – v sobotu 15.6. mezi 10. a 16. hodinou. Okrašlovací spolek Dolní mlýn, o.s.p. připravuje program pro děti, jarmark a pohoštění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
