Zavlažovací nádoba olla je ideální do vyvýšených záhonů. Kořeny si z ní berou vláhu podle potřeby
Už staří Číňané před tisíci lety přemýšleli, jak pohodlně vyřešit zavlažování záhonů. Ideálně tak, aby šla voda přímo ke kořenům rostlin. Zkusili do země zakopat propustné nádoby, a ono to fungovalo. A takzvaná olla funguje dodnes.
"Je to jednou vypálená hlína proto, aby byla co nejvíc propustná," říká keramička z Brtnice na Jihlavsku Veronika Vanya s tím, že olla znamená v překladu ze španělštiny hrnec. Nejstarší zmínky o olle ale pocházejí ze staré Číny. "Funguje to tak, že to zakopete do hlíny, lejete do toho vodu. Ty kořeny si olla najdou samy," vysvětluje a ukazuje fotografii olly, kterou po sezóně vykopala ze záhonu. Byla celá pevně omotaná kořeny rostlin.
V brtnické dílně vyrábějí ollu o objemu dva a půl litru. taková se nejlépe hodí například do vyvýšených záhonů. "Rostlinky vysázíte třicet centimetrů maximálně od té nádoby," říká Veronika Vanya. Ve svých vyvýšených záhonech má kolem olly vysázené papriky, okurky, rajčata a hrášek. Nádobu plní přibližně jednou za dva dny. Zajímavé je, že voda v ní ubývá, i když venku prší.
Ollu je nutné na zimu ze země vykopat. "Je to z toho důvodu, že kdyby se do té hlíny dostala voda, a pak mrzlo, tak vám to popraská," dodává Veronika Vanya.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
