Marie Čiplová z Úhořilky vyměnila malířskou paletu za mlékárnu a stádo koní. Určitě toho nelituje

Rodina Horkých měla to štěstí, že mohla na statku bydlet i po roce 1948. I když samozřejmě s omezením. „Zabavili kompletně hospodářský dvůr, stáje. Pamatuji si to ještě jako malá holka. Přímo na dvoře, kde teď koukáme na trávník, byla hromada hnoje,“ vzpomíná současná majitelka statku Marie Čiplová.

Brodinovi dostali od družstva statek v havarijním stavu. Krávy už tam nikdy mít nechtěli

V roce 1977 už byl statek v tak zuboženém stavu, že by muselo družstvo do oprav hodně investovat. Raději tak vrátilo hospodářství původním majitelům. V roce 1978 tak převzali statek rodiče Marie Čiplové, manželé Brodinovi. „Okamžitě udělali stavební úpravy takové, aby se sem už nikdy v životě krávy vrátit nemohly,“ říká s úsměvem Marie Čiplová. Dlouho jim to předsevzetí nevydrželo. Po roce 1989 přece jen začali hospodařit.

Brodinovi byli původně úředníci. Přesto se do hospodaření pustili

„Hlavně moje maminka, Marie Brodinová, celou rodinu přesvědčila, že je nutnost začít hospodařit. Moji rodiče nikdy v zemědělství nedělali, byli úředníci a byli jsme paradoxně jediní ve vesnici, kteří si vzali svůj majetek zpátky a začali hospodařit,“ říká Marie Čiplová. Ona ani její sestra nikdy na statku pracovat nechtěly. Obě vystudovaly umělecké školy a svou budoucnost viděly jinde. Osud ale zasáhnul jinak.

Marie Čiplová miluje koně. To ji na statku udrželo

Marie Čiplová miluje koně a když rodiče začali hospodařit, viděla možnost koně si pořídit. První teplokrevnou klisnu na statek přivedla v roce 1992. Dnes má koní třináct. To už byl jen malý krůček k tomu, aby zůstala doma a časem od rodičů hospodářství převzala. V roce 2009 začala výrazně klesat cena mléka a už se nevyplatilo vozit ho do mlékárny. Rodina se rozhodla zhodnotit ho sama a vybudovala malou mlékárnu na statku.

Mlékárenské novinky zkoušejí na stálých zákaznících

Dnes je mlékárna z Úhořilky vyhlášená v širokém okolí. „Ze začátku jsme velice experimentovali. Hlavně jsme to ale postavili na jogurtech, tvarohu a čerstvých sýrech,“ říká Marie Čiplová. Postupně přibývaly nové výrobky a nové chutě. „Většinou si nové várky necháme prověřovat stálými zákazníky. Rozdáme jim je a sledujeme, co jim chutná a co ne,“ prozrazuje statkářka.

V budoucnu předá Marie Čiplová statkářské otěže dceři a bude zase malovat

Statek s mlékárnou už má také zajištěnou budoucnost. „Dcera teď nastoupí na Střední potravinářskou školu na obor mlékárenství a pivovarnictví. Předpokládám, že ona převezme to gró výroby a já zase budu moci vzít paletu a štětec a vyjít si jen tak do krajiny namalovat nějaký obrázek,“ usmívá se Marie Čiplová.