Malovaný refektář v želivském klášteře má zachovalou původní výmalbu. Přečkal i nejtěžší historické časy
Jednou z nejzachovalejších místností želivského kláštera je malovaný refektář. Je to místnost, která měla v minulosti a dnes úplně jiné využití.
V malovaném refektáři dříve řinčely příbory, dnes v něm zní hudba při komorních koncertech, nebo svatebních obřadech. S průvodkyní kláštera Marií Novákovou jsme zapátrali v jeho historii: „Malovaný refektář neboli letní jídelna je jediná místnost v klášteře, která bez větší újmy přečkala všechny těžké časy,“ říká na úvod.
Složitých období, která klášter v Želivě přečkal, bylo více. Zdejší premonstráti čelili reformám císaře Josefa II. Za druhé světové války klášter násilně zabrali nacisté, v jeho okupované části sídlila Luftwaffe. Po válce jej pak komunisté při likvidaci klášterů proměnili v internační tábor pro kněze a řeholníky. Od roku 1956 až do roku 1991 sloužil klášter jako psychiatrická nemocnice.
„Letní jídelnu nechal vymalovat v polovině 18. století opat Schindler. Vymaloval premonstrát Václav Ctirad Nosecký, který vymaloval i knihovnu na Strahově, a zdejší rodák Jan Kalina ze Sedlice. Když pozvedneme oči, tak uprostřed vidíme svatého Norberta. Je to zakladatel premonstrátského řádu, který založili v roce 1121 v údolí Prémontré, a jsou tam také patroni České země, svatý Václav, Vojtěch, Vít, Jan Nepomucký,“ pokračuje průvodkyně.
Čtěte také
Slovo refektář pochází z latinského refektorium a to zase z reficere, tedy obnovit. Nesloužil jen k jídlu, ale i k modlitbám, požehnání nebo meditaci. V sousedství bývalo lavatorium pro mytí rukou před jídlem. „V době komunistické vlády se tato místnost používala jako reprezentační pro místní i pro okolí. Konalo se tady vítání občánků, předávalo vysvědčení, nebo se tu vítaly zahraniční delegace. Tím se refektář zachoval,“ vysvětluje Marie Nováková. V současné době se refektář dá pronajmout na oslavy, různá setkání, komorní koncerty nebo přednášky. Je také velice oblíbený pro civilní svatební obřady.
Související
-
Před sto lety dostávali klienti spořitelny pokladničku. Otevřít ji mohl jen bankovní úředník
Od doby, co existují platidla, lidé řešili, kam si je uloží. V muzeu ve Velkém Meziříčí jsme objevili peněženky, pompadůrky a kasičky různých tvarů a materiálů.
-
Kaple svatého Antonína ve Vojnově Městci září novotou
Kdo projíždí Vojnovým Městcem na spojnici Žďáru nad Sázavou a Ždírce nad Doubravou, nemůže si nevšimnout nově opravené kaple sv. Antonína na místním hřbitově.
-
V kostele sv. Jakuba Většího v Jihlavě stojí unikátní pašijový betlém
V Jihlavě je od března poprvé k vidění celý velikonoční betlém. Historie jeho nejstarších částí sahá do devatenáctého století, nejnovější figurky přibyly až po roce 2000.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
