Malovaný refektář v želivském klášteře má zachovalou původní výmalbu. Přečkal i nejtěžší historické časy

Prohlídka jedné z nejzachovalejších místností želivského kláštera
Jednou z nejzachovalejších místností želivského kláštera je malovaný refektář. Je to místnost, která měla v minulosti a dnes úplně jiné využití.
V malovaném refektáři dříve řinčely příbory, dnes v něm zní hudba při komorních koncertech, nebo svatebních obřadech. S průvodkyní kláštera Marií Novákovou jsme zapátrali v jeho historii: „Malovaný refektář neboli letní jídelna je jediná místnost v klášteře, která bez větší újmy přečkala všechny těžké časy,“ říká na úvod.
Složitých období, která klášter v Želivě přečkal, bylo více. Zdejší premonstráti čelili reformám císaře Josefa II. Za druhé světové války klášter násilně zabrali nacisté, v jeho okupované části sídlila Luftwaffe. Po válce jej pak komunisté při likvidaci klášterů proměnili v internační tábor pro kněze a řeholníky. Od roku 1956 až do roku 1991 sloužil klášter jako psychiatrická nemocnice.
„Letní jídelnu nechal vymalovat v polovině 18. století opat Schindler. Vymaloval premonstrát Václav Ctirad Nosecký, který vymaloval i knihovnu na Strahově, a zdejší rodák Jan Kalina ze Sedlice. Když pozvedneme oči, tak uprostřed vidíme svatého Norberta. Je to zakladatel premonstrátského řádu, který založili v roce 1121 v údolí Prémontré, a jsou tam také patroni České země, svatý Václav, Vojtěch, Vít, Jan Nepomucký,“ pokračuje průvodkyně.
Čtěte také
Slovo refektář pochází z latinského refektorium a to zase z reficere, tedy obnovit. Nesloužil jen k jídlu, ale i k modlitbám, požehnání nebo meditaci. V sousedství bývalo lavatorium pro mytí rukou před jídlem. „V době komunistické vlády se tato místnost používala jako reprezentační pro místní i pro okolí. Konalo se tady vítání občánků, předávalo vysvědčení, nebo se tu vítaly zahraniční delegace. Tím se refektář zachoval,“ vysvětluje Marie Nováková. V současné době se refektář dá pronajmout na oslavy, různá setkání, komorní koncerty nebo přednášky. Je také velice oblíbený pro civilní svatební obřady.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.