Lukáš Míchal a Václav Prokopec jsou tesařskými mistry republiky. Byla to ale fuška!
Na Vysočině se rodí dobří a poctiví řemeslníci. Potvrdilo to i vítězství žáků České zemědělské akademie v Humpolci Lukáše Míchala a Václava Prokopce. Stali se mistry republiky v oboru tesař. Oba letos dostanou výuční list a mohou tak své umění uplatnit v praxi.
„Mě to chytlo v nějaký devátý třídě, když jsme měli dílny, tak mě to začalo bavit, tak jsem se rozhodl, že půjdu na tesaře,“ vzpomíná Václav Prokopec. Naštěstí ho nadšení pro řemeslo ve škole neopustilo a už ho uplatňuje i doma. „Stavím slepičí boudu. To je velká bouda, kde budou bydlet slepice, budou tam mít snášedla, kolečka a tak,“ říká. Jeho kamarád Lukáš Míchal má řemeslo v rodině. Jeho tatínek je klempíř a pokrývač a oba už teď pracují spolu. Václav se k nim dokonce chystá na letní brigádu.
Mladí tesaři z Humpolce mají štěstí, pracují na skutečných zakázkách
Už od prvního ročníku se učňům pravidelně střídá teoretická výuka s praxí a naštěstí nezůstávají jen ve školních dílnách. Díky kontaktům svého mistra už pracovali i na skutečných zakázkách. Zákazníci se prý nebojí, že na jejich střeše pracují učni. Vždy je tam s nimi mistr, který na vše dohlíží. Podle učitele odborného výcviku Pavla Krejčího jsou mnohdy učni pečlivější než staří tesařští bardi.
V soutěži vyráběli model krovu, který dává zabrat i mistrům ve Švýcarsku
Možná právě díky dobrému vedení a kvalitní praxi pracovali Václav s Lukášem tak dobře, že je škola vybrala do soutěže. „Byli jsme na zemském kole v Ostravě, kde jsme skončili druzí a postoupili jsme do republikového kola, do Brna,“ říká mistr Pavel Krejčí. „V Ostravě jsme vyráběli altán, na jednom pracovaly dva týmy, dvě školy. A v tom Brně to už byla sólo jízda a vyráběl se tam model krovu, byl hodně složitej,“ popisuje Václav Prokopec. Podobný krov prý vyrábějí tesaři ve Švýcarsku při mistrovských zkouškách. „Nestejnej sklon, úžlabí tam bylo, jiný sedla, námětky tam byly na krokvích,“ dodává.
Elektrická pila byla zakázaná. Kluci pracovali jen s ručním nářadím
Na výrobu modelu krovu měli mladí tesaři devět hodin. Pracovali venku mezi halami v areálu brněnského výstaviště, a i když pršelo, nevzdali to. „Soutěž začíná tím, že si to musíme dobře nakreslit. Jakmile si to blbě nakreslíme, tak je všechno špatně. Už takhle se nám stalo, že jsme spletli pár čar, protože jsme jich tam měli několik a použili jsme všechny barevný pastelky, abychom se v tom vůbec vyznali,“ vzpomíná, teď už s úsměvem, Lukáš Míchal. Je ještě třeba říct, že pracovali jen s ručním nářadím.
Na úžlabí všechny ostatní školy pohořely
Po celou dobu práce na krovu kolem chodili odborní porotci z cechu tesařů a vyptávali se na postup. „Naučil jsem je, jak se maluje úžlabí a jak si s tím mají pomoct, ostatní školy na tom pohořely. Naši kluci to znali, sedlo to a tím získali prvenství,“ říká pyšně mistr. Své svěřence učí základy všeho, s čím by se mohli v budoucnu setkat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
