Lidem v životní nouzi pomáhá nemocniční kaplan. Nejde vždy jen o těžkou nemoc

„Právě to mě překvapilo nejvíc, když jsem tady začal pracovat, kolik podob může životní nouze mít,“ vzpomíná Vojtěch Hrouda a jmenuje nejen nemocné, umírající, ale i lidi, kteří se vyrovnávají s následky autonehody, kterou zavinili, lidi, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, oběti násilí a trestných činů. Prarodiče, které trápí vnoučata, páry, které se rozvádějí, lidi v dluhové pasti a další a další případy.

Na otevřený rozhovor je potřeba soukromí

Na každém oddělení dostanou pacienti informace o tom, že v nemocnici působí kaplan. Vojtěcha Hroudu někdy volá i personál, pokud má pocit, že by konkrétnímu člověku mohl pomoci. „Spolupráce s personálem funguje moc dobře,“ chválí sestry i lékaře. Když si někdo chce s kaplanem promluvit, může přijít za ním, ale pokud pacienti nemohou opustit pavilon, kde leží, navštíví je naopak kaplan na oddělení.

Tam je ale problém najít vhodné místo k rozhovoru. „Na pokoji, kde je pět lidí, se vám člověk jen těžko otevře. A tak si někdy povídáme na chodbě, někdy jsou sestry ochotné a pustí nás na sesternu, pokud je volná, nebo na lékařský pokoj,“ popisuje Vojtěch Hrouda svou denní praxi. Dodává, že lékaři i psychologové volají po nutnosti místa pro soukromé rozhovory, zatím to tak ale bohužel není.

Je ale důležité vědět, že duchovenskou službu nemocniční kaplan poskytuje. Jak sám Vojtěch Hrouda říká, tato práce ho samotného dokáže naplnit, protože na jedné toho lidem spoustu dává, ale na druhé straně od nich také něco přijímá. „Ti lidé jsou odvážní, moudří a zkušení. I když jde někdy o velmi těžké věci, které ti lidé prožívají, bývá to rozhovor pozitivní a radostný.“