Lépe než z knih poznáte život Židů v třebíčském Židovském městě

Židé přišli do Třebíče podle písemných záznamů ve třináctém století. Už tehdy se usazovali na levém břehu řeky Jihlavy. Dnes má židovská čtvrť sto dvacet tři dochovaných staveb. Mezi nimi jsou dvě synagogy, židovská radnice, rabínský dům, nemocnice, škola nebo chudobinec. Třebíčské Židovské město není neživým muzeem. Stále v něm žijí lidé a domy se postupně opravují.

Procházka po Židovském městě začíná u Zadní synagogy, kde je informační centrum. Můžete si vzít mapku a projít si městečko sami nebo požádat o průvodce. Pouze s průvodcem se dostanete jen do domu Seligmanna Bauera. Tento člověk kdysi opravdu dům sousedící se Zadní synagogou vlastnil. Dnes je v něm expozice, díky které nahlédnete do života obyčejné rodiny židovského hokynáře. „Tady v ložnici měli židé vystavenou svatební smlouvu, aby měli stále na očích, k čemu se zavázali,“ ukazuje na stěnu starosta Třebíče a nadšený obdivovatel Židovského města Pavel Heřman.

Kapitolou samou pro sebe je architektonické uspořádání domů a ulic v Židovském městě. Díky jiným zákonům mohli Židé své domy stavět tak nějak jeden přes druhý. Vytvářeli jakési slepence zvané kondominia. Aby se pak jednotliví majitelé dostali do svého bydliště, budovali nepravidelné úzké uličky. „Tohle, co má šířku asi šedesát centimetrů, je ulice. Nemá jméno. Bylo to propojení těch ulic i se vstupy do domů,“ vysvětluje Pavel Heřman.

V třebíčském Židovském městě je několik očistných lázní mikve. Turisté se díky vstřícnosti majitelů domu k jedné z nich dostanou. Do kamenné nádrže v podzemí domu stéká po skále pramen křišťálové vody a mikve je tak dodnes plně funkční.

Židovské město je v seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO zapsané spolu s židovským hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa.