Kostnici u kostela sv. Jiljí v Moravských Budějovicích postavili kolonisté od Dunaje
U kostela svatého Jiljí v Moravských Budějovicích stojí kruhová stavba s šindelovou střechou. Někde se píše, že je to rotunda, které se opravdu tvarem podobá.
Pravdou ale je, že jde o kostnici, jinými slovy karner, tedy místo, kde byly uložené kosti zemřelých.
Karner
„Je to kostnice. Jedná se o speciální stavbu, které vznikaly na jihozápadní Moravě a v severním Rakousku,“ říká vedoucí moravskobudějovické pobočky Muzea Vysočiny Třebíč Petr Beránek.
Karner vznikal v době, kdy oblast osidlovali kolonisté z Podunají. Tehdy se hřbitovy zřizovaly v těsné blízkosti kostela, což bylo také často v centru obcí, osad či plánovaných měst. Hřbitovy tak byly malé a brzy nestačily pojmout nebožtíky. „Tak se kosti ukládaly do kostnice,“ dodává Beránek.
Karner a rotunda
Vedoucí muzea také vysvětluje další rozdíl mezi karnerem a rotundou. „Rotunda je označení také pro kostel, zatímco tohle kostel nikdy nebyl,“ říká.
Moravskobudějovický karner je dvoupodlažní. Dolní patro, kdysi podzemní, sloužilo k ukládání kostí, v horním patře byla kaple. „Sloužila pro zádušní, modlitby nad mrtvými,“ dodává Beránek.
Kosti se už do karneru dávno neukládají. Stavba také prošla začátkem 17. století velkou rekonstrukcí pod vedením tehdejšího faráře Chudánka. V té době se také podlaha kaple zcela uzavřela cihlovou dlažbou. „Pravděpodobně tady býval dřevěný poklop,“ dodává vedoucí muzea.
Za faráře Chudánka také byla pořízena freska na stropě kaple, která dávný účel stavby připomíná. „Je to zobrazení proroctví Ezechiela. Je to vize Zmrtvýchvstání,“ popisuje Beránek.
Hlídání nebožtíků
Do bývalé kostnice je dnes zvenku proražený vchod, který je krytý mříží. Býval tam Kristův žalář, dnes je to Mariánská kaple. „Na přelomu 18. a 19. století tenhle objekt sloužil pro nebožtíky. Bylo nařízeno, že se má nebožtík hlídat tři dny se zvonečkem,“ říká Petr Beránek.
Z márnice vedl provázek se zvonečkem až do domku vysloužilého vojáka, který byl za hlídání nebožtíků placený. Opatření bylo nutné především při náhlých úmrtích, kdy se stávalo, že například utonulý náhle obživl.
Související
-
Statný dub u záchranky připomíná dávnou historii Jihlavy. Rozděloval dvě předměstí
Asi před sto padesáti lety vyrazil ze země za městem Jihlava malý doubek. Dnes je obklopený domy, jezdí kolem něj auta a létají vrtulníky.
-
Lil ze mě smrtelný pot, přiznává restaurátor mozaiky z dlaždic na podlaze kostela na Zelené hoře
Velká skupina lidí, odborníků ze všech možných uměleckých, historických i řemeslných oblastí se podílela na obnoveném vzhledu kostela na Zelené hoře ve Žďáře.
-
V Jihlavě se narodila autorka nejznámějšího portrétu Mozarta. Známe ho z bonbónů
V Jihlavě se ve druhé polovině 18. století narodila malířka, s jejímž nejznámějším obrazem se dodnes setkáváme v cukrárnách i v peněženkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
