Kočičí vrnění pomáhá babičkám v pacovském domově důchodců

„Tohle je kocourek Něvské maškarády, je čtyři roky starý z Estonska dovezený a jmenuje se Gvidon Aquamarina of Night Melody,“ představuje osmikilogramového chlupatého kocoura chovatelka Eva Melzerová a pokládá zvíře na klín staré paní, která s ostatními sedí v kruhu. Přišly se pomazlit s kočkou. Samozřejmě tady nikdo nepoužívá celé honosné kocourovo jméno. Říkají mu Gvido, Gvidoušek nebo Gvíďa a jemu je to úplně jedno. „Musí být nesmírně klidný, musí milovat lidi, dotek a musí být mazlící. Nesmí se bát, když někomu spadne třeba hůl, nesmí utéct, nesmí zpanikařit,“ říká chovatelka.

Kočka má vyšší teplotu, proto krásně hřeje

Kočka má o stupeň a půl vyšší tělesnou teplotu než člověk, takže má schopnost prohřát ztuhlé údy nemocných lidí. Pomáhá lidem s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou, probírání se v kočičím kožichu nemocným procvičuje a uvolňuje prsty. „Její hlavní předností je biorezonanční zvuk, to vrnění. To vrnění způsobuje harmonizaci energií v těle klienta,“ vysvětluje Eva Melzerová. Mazlení s Gvidonem si pochvalují i babičky v Domově. „Hřeje, hřeje, je to fajn,“ usmívá se paní Kučerová. „Já si myslím, že mi to pomůže,“ přidává se paní Pivoňková.

S vlastnostmi pro felinoterapii se musí kočka narodit

Spousta klientů domova v Pacově doma měla zvířata, a teď se jim po nich stýská. I proto se každé pondělí na felinoterapii těší. „Kočičky jsem měla ráda, pamatuji se na tříbarevnou, ta byla pěkná. Chytala myšky na půdě a byla šikovná kočička,“ vzpomíná paní Bumbová. „Já jich měla doma kolik a nakonec jsem je tam musela nechat, protože jsem se musela stěhovat sem,“ říká paní Chytrová. Kocour na jejich klíně leží jako dokonalý flegmatik. Nechá se kdekoli hladit, drbat, probírat kožichem. Podle chovatelky se s takovými vlastnostmi musí kočka narodit.