Knihy jsem dokázal „rozmontovat na součástky“, říká jihlavský sběratel knížek

„Většinou jsem použil už ty načaté, aby mi to nebylo tolik líto. Chtěl jsem se o vazbě knih dozvědět všechno podstatné. Vázání knížek se věnuji jako koníčku, vím, že v dnešní době se tím uživit nedá, dokonce už se vazačem knih nejde ani vyučit,“ říká Tomáš Plesinger.

Jihlavský knihomol je náročný. Z knih, které vyšly v poslední době, ho nezaujala žádná. „Šetří se na papíře, na všem. Mám rád ruční práci, ručně vyráběný papír, který poznáte, že je takový zdrsnělý. Šetří i tiskárny, a je to potom vidět,“ nebojí se říct Plesinger svůj názor.

Ve svém jihlavském antikvariátu má přibližně deset tisíc knih. Číslo ale rozhodně není konečně. Tomáš vysvětluje: „Můj antikvariát patří mezi menší, jsou takové, které mají i šedesát tisíc knih. Jeden takový je například v Praze.“

Milostný dopis jako záložka

Jsou lidé přesvědčeni o tom, že knihy, které nesou do antikvariátu, jsou skvosty a Tomáš jim to musí vyvracet? „To se stává poměrně často. Lidi si myslí, že všechny staré knížky jsou vzácné, ale bohužel to tak není. Někdy je jejich hodnota pár korun,“ říká Plesinger.

Stává se ale, že chce čtenář nějakou knihu vyhodit, ale přeci jen ji raději nejdřív zanese do antikvariátu. A Tomáš v ní objeví vzácnost. „To se mi stalo třeba u paní, která mi donesla Saturnina. Už při listování mi bylo jasné, že to není obyčejný Saturnin. Pak jsem zjistil, že byl vydán za komunistů v exilovém nakladatelství ve Švýcarsku. Taková kniha se prodává i za šest set korun,“ vypráví jihlavský antikvarista.

V knihách také nachází zajímavé „záložky“. Tomáš je konkrétnější: „V knížkách nacházím hodně věcí od klasických věnování přes staré jízdenky na vlak až po milostné dopisy, které tam pečlivě nechávám. Četl jsem jeden dopis z roku 1918. Nevím, jak se v knížce ocitl, asi jako záložka, nevím, jestli kniha patřila muži nebo ženě, ale dopis byl psaný archaickou češtinou a byl opravdu zamilovaný, asi z doby začátku vztahu,“ usmívá se Plesinger, který už knihu i s dopisem „poslal dál“.