Kimči z Úsobí kvasí šest týdnů v šedesátilitrových sudech. Dělají se z něj i palačinky
Kimči Víta Kabelky ochutnal i korejský velvyslanec
Kvašení potravin je v poslední době velký hit. Zatímco naše babičky znaly jen kysané zelí a možná ještě okurky, dnes se kvasí všemožné druhy zeleniny a třeba i hub.
My vám dnes představíme kvašenou dobrotu, která pochází z Koreje, a jejíž historie je stará až tři tisíce let.
"Poznal jsem to přes přátele, kteří žili v New Yorku. Byli zvyklí to jíst, takže si to dělali. Mě to chytilo na první dobrou," říká Vít Kabelka. To své kimči začal vyrábět v roce 2014, ze začátku jen v malém, pro vlastní potřebu. Spousta lidí ale chtěla ochutnat, takže se z domácí výroby brzy stalo podnikání. Dnes má výrobnu v Úsobí na Havlíčkobrodsku, a vyrábí několik druhů kimči.
Ochutnal ho dokonce i korejský velvyslanec. Korea je totiž kolébkou kimči. Stejně jako se u nás po domácku vyrábí kysané zelí, tak si Korejci fermentují kimči. Co rodina, to jiný recept.
Základem kimči je pekingské zelí, které se nasolí a nechá uležet. To je podobné, jako u našeho zelí. Další postup je už ale něco úplně jiného. "Ta asijská chuť je vylepšená pastou, která se dělá z česneku, rybí omáčky, zázvoru, cibule, speciální korejské papriky, dalších zelenin. Je tam důležitý ten poměr," říká Vít Kabelka s tím, že vycházel z jednoho korejského receptu, který upravil pro českou chuť.
Pastou pak uleželé hlávky zelí poctivě list po listu potírá a vkládá do sudu. Stejně jako zelí je kimči v sudu třeba dobře namačkat. "Ten vzduch tam nedělá dobrotu," dodává. V sudech pak kimči fermentuje šest týdnů.
Kimči je možné přidávat k jídlu jako salát. "Dělá se z toho výborná polévka, palačinky s vejcem a moukou, smažená rýže s trochou kimči a vepřové maso na kostičky," vyjmenovává Vít Kabelka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
