Když je hezké počasí, chodím na kance i obden
Myslivec, to není jen panáček v zeleném s flintou přes rameno. Je to také člověk, který musí i teď v zimě alespoň dvakrát týdně vyjít do lesa a zkontrolovat, jestli je vše v pořádku. Karel Kolář má svůj revír na Rounku u Vyskytné nad Jihlavou.
Hned po vstupu do lesa začíná Karel Kolář číst zvířecí stopy a zjišťuje, že po lese běhá liška a srnčí zvěř. "Teď probíhá kaňkování lišek a to je čas, kdy je ten pohyb lišek zvýšený a proto je vidět hodně stop," vysvětluje myslivec. Liška je v lese škodná a proto je v lese na Rounku připravená i lapací nora. "Liška tam vleze, zaklapne za ní takový mechanizmus a nemůže ven," popisuje Karel Kolář funkci malé dřevěné budky.
Je únor a možností k lovu moc není. Myslivci se tak věnují péči o zvěř. Přikrmují a předkládají léčivo pro spárkatou zvěř. Každý myslivec má svůj krmelec, o který se stará. Vyrábějí je ale společně: "Když má někdo starý krmelec, nebo je potřeba nový, tak se sejde parta myslivců a něco vyrobí!" Karel Kolář tak potvrzuje, že myslivci nejsou žádní samotáři.
Zrní a seno také pořizuje myslivecké sdružení společně. Většinou z výdělku pravidelného mysliveckého plesu: "Snažíme se připravit pro naše hosty příjemnou atmosféru, bohatou tombolu a už 15 let máme vždy vyprodáno," přibližuje Karel Kolář i tu kulturní část myslivosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
