Kdo čte, má ke stáru lepší paměť
Co se nám děje v hlavě, když čteme? Je toho spousta – mozek pracuje na plné obrátky na několika úrovních. Jak říká primářka neurologie Nemocnice Třebíč Jiřina Vošmerová, nejprve musíme zpracovat samotná písmenka – rozlišit je, poskládat je do slov a větných celků a přiřadit jim význam.
„Písmenka jsou úkolem zrakové dráhy a potom si člověk musí představit určitě prostředí, osoby a také děj, který se v textu odehrává. Právě tím se v mozku nastartují další centra, která zodpovídají za ukládání paměti,“ vysvětluje lékařka.
Paměť je to nejdůležitější, na co má čtení vliv. Když informaci pouze slyšíme, pamatujeme si ji hůře, než když si stejnou informaci přečteme. Podle primářky Jiřiny Vošmerové je takto aktivovaná paměť daleko kvalitnější. To se hodí lidem, kteří se musí něco učit zpaměti, ať jsou to studenti nebo i dospělí při svém dalším vzdělávání, rekvalifikačních kurzech, prohlubování znalostí o svém oboru a podobně.
Aktivita mozku při čtení se dá změřit
Že se mozek opravdu namáhá, když čteme, je doložitelné i měřicími přístroji. Každá část mozku totiž zodpovídá za určitou činnost, takže když jej zatížíme, má více podnětů, pak také rychleji převádí vzruchy na konkrétní centra. „Dá se pozorovat například prokrvení mozku. V té zatížené, aktivní části mozku je prokrvení větší. Další možností je diagnostika magnetickou funkční rezonancí, takže je tu skutečně dohledatelné,“ usmívá se lékařka.
Čtení nás má těšit
Mozek při čtení vytváří endorfiny, takzvané hormony štěstí, ale představit si, že nás čtení těší, je u školních nebo pracovních povinností někdy obtížné. Měli bychom si k němu přesto vytvořit pozitivní přístup: „Je dobré si říct, že učení nás někam posune, že se rozvíjíme nebo si zlepšíme kariéru, abychom se ze čtení radovali,“ říká Jiřina Vošmerová, která to zná i ze svého života. Sama čte převážně literaturu odbornou, a myslí si, že lidé, kteří mají čas na románové příběhy, mají velké štěstí.
Vliv čtení se projevuje i ve vyšším věku. Rozdíly mezi lidmi, kteří na četbu neměli čas, nebo je k ní nikdo nevedl, a mezi čtenáři jsou ve stáří velké. „Když někdo například pracoval v zemědělství a nikdy nečetl, tak ke stáru prostě pospává, sedí, kouká, a emoční ani jiné podněty nezpracuje, v podstatě hloupne. Naopak kdo čte, je opravdu chytřejší. Je to vidět v našich ambulancích každý den,“ uzavírá primářka Jiřina Vošmerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
