Každý z lukaveckých si u hříbku něco prožil. Kuriózní altán ale nejvíc proslavil básník Antonín Sova
V zámeckém parku v Lukavci u Pacova stojí prapodivná stavbička. Vypadá jako hříbek a také se jí hříbek říká. Býval to zahradní altán, možná tam i zahradník bydlel. Největší slávu mu ale přinesl několikerý pobyt slavného českého básníka Antonína Sovy. Díky němu také hříbek dosud stojí.
„Antonín Sova se sem dostal se svým tatínkem, když mu byly dva roky. Tatínek tady měl dělat učitele. Protože ale tehdy bylo v Lukavci po velikém požáru, tak byla škola dána k dispozici těm lidem, co neměli kde bydlet. Jan Sova a s ním i malý Antonín se nastěhovali právě do toho pavilonu,“ říká Marie Janoušová, která se o Památník Antonína Sovy stará. Hříbek v podstatě rodina Sovova zachránila. První velká oprava proběhla už v padesátých letech minulého století, kdy tady vnikla expozice o životě básníka. Poslední rekonstrukce je úplně čerstvá.
Život v hříbku musel být opravdu spartánský. „Dole je černá kuchyně a v té horní místnosti nejsou žádná kamna a ty místnosti nejsou ani propojené, takže se muselo chodit zvenku po ochozu,“ říká Marie Janoušová. Dodnes má koutek, kde byla černá kuchyně začouzený strop. Stavba je šestiboká, přičemž dolní část má silnější zdi. Horní místnost je tak o malinko větší. Ani tak to ale nejsou nijak velké prostory.
Teď je v přízemí hříbku expozice o dětství Antonína Sovy, v patře pak o jeho manželství. Pro lukavecké ale není hříbek jen muzeem. Jeho umístění v zámeckém parku samo vybízí k procházkám. „Každý, kdo byl lukavecký, tak si tady něco odžil,“ říká a také trochu vzpomíná Marie Janoušová. Krásné je i okolí a nezapomenutelný je pohled z ochozu hříbku na všech šest stran. Každý pohled je jiný.
V přízemí hříbku leží na okně návštěvní kniha. Je tu už od roku 1958. „Dodneška se tady lidé mohou podepisovat. Když sem přijdou, hledají podpisy, když tu byli jako děti,“ usmívá se Marie Janoušová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
