Každý dráteník si umí poradit. Dobrý drát sežene třeba na šrotišti
Drátování kdysi dokázalo prodloužit kameninovému hrnci život. Dnes stojí podobné nádobí na policích pro parádu a z dráteníků jsou dokonce i šperkaři. Věra Studená z Kuklíku na Žďársku dokáže z drátů vyrobit i klobouk. „U své sestry jsem viděla drátovanou rybičku a moc se mi líbila. Shodou okolností jsem dostala knížku a podle toho jsem se to naučila. Jsem samouk,“ popisuje své začátky členka Cechu dráteníků Věra Studená.
V pokojíku v podkroví staré chalupy v srdci Žďárských vrchů má malou galerii svých prací. V policích leží náhrdelníky, náušnice, spony ale i drátované plastiky. Její specialitou jsou drátěné klobouky. Během času už získala svůj rukopis. „Každý dělá něco jiného. Jeden dělá šperky, jeden miniatury, postavičky,“ říká.
„Nejlépe se drátuje z mědi, pak používáme pozinkovaný, nerezový a železný žíhaný drát,“ radí Věra Studená. Síla drátu pak závisí na tom, co chceme vyrobit. Silnější drát použijeme na košík, a slabounký na vypletení motýlích křídel. Dráty různých materiálu, síly i barev mají v sortimentu obchody pro výtvarníky a kutily. Věra Studená ale hledá i jinde: „Tam, kde se opravují motory, tak tam se dá koupit drátek nebo i na šrotišti. Tam zaplatíte cenu mědi,“ říká Věra Studená.
Začátečník ani nepotřebuje moc nářadí. Stačí v podstatě dvoje kleště. „Jsou to asi dvanáct centimetrů malé kleštičky. Jsou kombinované, protože s nimi můžete drát uštípnout i zachytit. Druhé jsou ketlovací. Ty mají kulaté hroty a s těmi se dělají kroužky,“ popisuje drátenice. Ona sama má ještě kleště štípací a další s plastovými vložkami k uchopení jemného materiálu. Postupem času si každý dráteník nashromáždí válečky různých průměrů a další pomůcky potřebné k vyrobení oček, smyček nebo spirál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
