Každá cihla je jiná, zjistil náhodou milovník historických budov i řemesel. Dnes má jeho sbírka stovky exponátů
Sbírat se dá ledacos. Výhodou je, když předměty nezabírají moc místa, jako třeba známky nebo nálepky. Pro sbírku pálených cihel je potřeba najít poněkud větší prostory. Rostislav Fojtů, který s rodinou opravuje historický mlýn v Petrovicích, místo má – jeho sbírka se vejde do stodoly, která k mlýnu patří.
Rostislav Fojtů má zatím dohromady asi 500 kusů unikátních cihel, především z oblasti střední Evropy – od nás, ze Slovenska, Rakouska nebo Maďarska.
„Mám rád staré věci, domy, řemesla a na cihle je vidět, jak naši předci byli zruční. Všechno to začalo, když jsem chtěl sehnat cihlu se svým monogramem – R. F. Potom, když jsem je sehnal, jsem sháněl monogram svojí ženy, dětí. Když pak kamarádi zjistili, že sbírám cihly, tak mi je začali vozit a sbírka se mi tady začala vršit,“ směje se Rostislav Fojtů.
V minulosti byla v každé vesnici i v každém městě cihelna, každá měla svůj znak, nebo číslo. Písmenka byly většinou zkratkou majitele cihelny. V první polovině 19. století pak vyšlo nařízení, že každá cihelna musí mít své označení.
„Nejraději mám cihly, kde jsou nějaké sakrální znaky – křížky, srdíčka, hvězdičky. Pak jsou cihly nejcennější, kde jsou nějaké otisky od zvířat, slepic, kačen, od cihláře, protože každá je úplně jiná. A nejvíce si vážím cihel, které jsem získal od Bratislavy, kde se bouraly židovské lázně z první poloviny 19. století,“ ukazuje sběratel na několik vystavených zajímavých cihel.
V plánu je všechny cihly postupně označit, vypátrat jejich historii, popsat je a vystavit. Sbírka nebude k vidění celá, vždy jen její část, zato pečlivě zdokumentovaná. Na to bude mít Rostislav Fojtů čas po dokončení rekonstrukce mlýna v Petrovicích, kde také chce využít některé z velkých prostor pro svoji sbírku.
Související
-
Vodní mlýn v Petrovicích na Novoměstsku se datuje do roku objevení Ameriky
Mlýn v Petrovicích má pět pater, ale další patra vedou ještě pod úroveň terénu. Při vyklízení a postupném obnovování budovy majitelé objevili řadu unikátů.
-
Češi a Moravané se na historické hranici každý rok přetahují lanem. To si dokonce sami vyrobili
Mezi Sirákovem a Újezdem na Žďársku býval hraniční přechod mezi Čechami a Moravou. Lidé z obou stran jsou na něj pyšní.
-
Ukrajinec ze Zakarpatí zachraňuje tradici pasteveckých píšťal. Má jich už skoro dvě stovky
Nikolaj Tymčak v dětství hrával na píšťalu, a po desítkách let se rozhodl, že zase bude hrát. A nejen to. Rozhodl se píšťaly z celých Karpat od Slovenska po Srbsko sbírat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
