Kamil Ahmadie: Během koncertu zahraje klavírista desetitisíce not, musí si je pamatovat podle celků

Jsou na nich však dvě různé verze jeho příjmení: Ahmadie a El-Ahmadieh. Kamil vysvětluje, že správně by mělo znít v té složitější podobě, ale pro život v České republice chtěla rodina tu jednodušší verzi. A tak se na oceněních občas objeví jak oficiální příjmení, tak i to jednodušší.

Arabské příjmení má po tatínkovi, který přijel z Libanonu před lety studovat do Brna medicínu, potkal svou budoucí ženu a už tu zůstal. S manželkou Věrou mají dva syny. Když začal na klavír hrát jejich starší syn, rodiče si všimli, že malý Kamil často ke klavíru chodí a opakuje to, co slyšel. „Když jsme to řekli učitelce třebíčské základní umělecké školy Renatě Kucharské, chtěla Kamila učit: To mi ho určitě přiveďte, takový žák se najde jednou za kariéru,“ vzpomíná se smíchem maminka Věra.

Kdo to má poslouchat tři hodiny!

Cvičit na hudební nástroj v paneláku není snadné – všechno je slyšet. „Ze začátku to nebylo tak zlé, Kamil cvičil jako každé jiné dítě na zušce, ale později, když se připravoval na soutěže nebo na zkoušky, už to někteří sousedé nesli hůře,“ vypráví maminka. „Teď cvičil hodně na škole v Brně, takže doma už jen nárazově, ale i tak se někdy stalo, že za námi někdo ze sousedů přišel a ptal se, jestli jsme normální, že kdo to má tak dlouho poslouchat,“ směje se.

Když Kamil hraje, ruce mu po klaviatuře jen létají. U Schumannovy etudy se spoustou not zahraných v extrémně rychlém tempu se ptám, jak si je může všechny zapamatovat. „Rozhodně nejde znát každou notu,“ vrtí klavírista hlavou. „Za jeden koncert zahraje klavírista snad desetitisíce not, to by nešlo. Musí se propojit sluch s hmatem a potom se to dá pamatovat podle celků, podle určitých hudebních frází,“ vysvětluje.

Jako posluchač miluje Kamil jazz, ale hrát na té nejlepší úrovni by jej nemohl: „Tam musí být v hlavě úplně jiné myšlení a to mi nebylo bohužel dáno, tak zůstanu u toho poslouchání.“ Dokonale ale interpretuje klasickou hudbu, má rád Haydna, z romantiků potom Chopina nebo Rachmaninova. Právě jeho koncert pro klavír a orchestr si vybral ke svému absolutoriu na konzervatoři, kterou tak úspěšně zakončil a ve hře na klavír bude pokračovat na brněnské JAMU. „Všechno dopadlo naštěstí dobře a teď už se docela těším na nové spolužáky a zkušenosti,“ usmívá se mladý klavírista.

Čtěte také