Jsme velmi spokojeni po stránce kvality materiálu i vkusu výšivek, psali zákazníci Vavřínu Krčilovi
Jediná výrobna ručně síťovaných záclon v celé Evropě, existovala v Bystřici nad Pernštejnem od druhé poloviny 50. let. Vynálezce úspěšné síťovky Vavřín Krčil se krátce předtím vrátil z vězení, kde byl zavřen podle rozsudku za pletichaření proti znárodnění. Znalec techniky síťkování se pustil do nové tvorby pod hlavičkou podniku Ústředí lidové umělecké tvorby a přišel s nápadem na síťované záclony.
Stejně jako předtím síťovky a ještě předtím i jemné síťky do vlasů, se i záclony vyráběly v domácnostech velmi podobnou technikou, říká vnuk Vavřína Krčila Roman Krčil: „Oko té síťovky se zmenšilo, a dostalo pravidelný tvar, přibližně 0,9 centimetru krát 0,9 centimetru. Síťovina se ručně síťovala ve velkoplošných několikametrových formátech, a do nich se potom ručně vyšívaly různé vzory.“
Dnes si už jen těžko představíme velké plochy záclon, které přibývají pečlivým uvazováním uzlíků ve stejně malých pravidelných vzdálenostech. „Kromě síťovací jehly a dřívka, které pomáhá udržet rozměr oka, hraje velkou roli i citlivost utažení uzlíků,“ přibližuje práci Roman Krčil.
Výrobna záclon poskytovala zákazníkům i veškerý servis
Ručně síťované záclony byly oblíbené na rozměrných oknech v restauračních zařízeních, lázeňských domech nebo hotelích. Usíťované záclony se potom na dvoře bystřické výrobny vypraly a natažené na velkých rámech naškrobily širokým koštětem. Poté se vyexpedovaly zákazníkovi. Ten měl ovšem ke svému výrobku veškerý další servis, přibližuje Roman Krčil: „Ty záclony se vozily zpátky do Bystřice na vyprání a naškrobení a případně se i na nich spravila dírka, pokud bylo potřeba nebo opravila výšivka.“
„Záclony byste našli od hotelu Pupp v Karlových Varech, až po Piešťany na Slovensku i v mnoha dalších restauracích. Není divu, že se z dochované korespondence dočítáme o velké spokojenosti zákazníků. Československé státní lázně v Karlových Varech například chválí kvalitu materiálu a výšivek, jakož i vkusu provedených stór u záclon v hodnotě sto tisíc korun.“
S nástupem levnějších materiálů a rozšíření strojové výroby ruční výroba síťovaných záclon přibližně po dvaceti letech své existence už dále nepokračovala. Vavřínova žena Marie Krčilová se však dále věnovala výšivce na síťované interiérové dekorace – nástěnné výšivky či dečky a byla jednou z mála odbornic na tyto techniky u nás.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka