Jirásek je vyložený ležák. Čtenáři hledají v antikvariátu klasické pohádky

„Začátek byl trochu punk, jak já říkám. Jednoho dne jsem zjistila, že v práci, ve které jsem byla, už být nechci, a že není důvod to odkládat a v nejhorším to nevyjde,“ vrací se k začátkům svého podnikání Lenka Cyprisová. „Ono se to tak nějak postupně scházelo. Narazila jsem na rušené knihkupectví, takže jsem ty regály vlastně podědila,“ dodává. Knihy už nějaký čas shromažďovala. Objížděla různé pozůstalosti, využívala nabídek knih za odvoz.

České klasiky hledá v antikvariátu málokdo. Na odbyt jde červená knihovna i dobrodružné knížky

I když si Lenka Cyprisová zpočátku myslela, že bude mít problém s doplňováním knih, nebylo tomu tak. „Je fakt, že lidi se dneska knih zbavují poměrně hodně,“ říká a vysvětluje, že hlavním důvodem je nedostatek místa. V rodinách se také často schází stejné knihy, nebo celé řady knih. Lidé také čtou něco jiného, než mají v knihovnách po svých rodičích a prarodičích. „Třeba mně se Jirásek osvědčil jako totální ležák. Na druhou stranu si myslím, že zase přijde jeho čas,“ říká mladá antikvářka. Na druhou stranu lidé hledají klasické pohádky. Často jen kvůli krásným ilustracím.

Prodavačky chodí pro Harlekýnky

Nedá se říct, že by do antikvariátu chodil určitý druh lidí. „Chodí sem od prodavaček, které chtějí Harlekýnku na odpoledne, protože nejsou lidi, po sběratele, kteří jsou ochotní tady nechat spoustu peněz, když najdou, co hledají,“ vysvětluje. Mezi regály antikvariátu chvíli chodila paní Jana. Hledala strojnické tabulky pro syna a Lenka Cyprisová jí je hned našla. Zákaznice potvrdila, že je nejdřív hledala v antikvariátu kvůli ceně. Cena ale vždy není to hlavní, proč sem chodí. „Chodím sem ráda, že i najdu něco z dětství, nebo to, co se muselo doma rozdělit. Brácha má něco a něco chci mít doma pro své děti,“ vysvětluje.

Čtenáři zakládali knížky pohlednicemi i dopisy

Na stěně antikvariátu visí dvě zajímavé nástěnky. Jsou na nich věci, které Lenka Cyprisová našla v knihách. Jsou tady pohlednice, některé i hodně staré, dopis psaný ve školním sešitu, ale i fotografie T. G. Masaryka, Beneše nebo Stalina. Je to takový průřez věcí, kterými si lidé v průběhu let zakládali knížky. Lenka Cyprisová se smíchem vypráví, že v jedné bedně s knihami našla i funkční horské sluníčko.