Jihlavské paneláky byly stavěné na třicet pět let. Stojí dodnes
Panelová sídliště měla být podle socialistických budovatelských plánů pouze provizorním řešením a nikdo tak od nich nečekal trvanlivost. Jak ale vidíme kolem sebe, paneláky vesele slouží už šedesát let. V Jihlavě, vedle Dělnického domu, stojí dokonce jeden speciální. Říkali mu experimentální.
„Bylo sídliště jedna pod Domem zdraví, no a pak se začalo stavět sídliště dvě u nádraží s prodejnou Jitřenkou,“ architekt Zdeněk Gryc vyjmenovává první jihlavská sídliště. První je už z padesátých let minulého století a druhé, u nádraží, je už napůl cihlové a napůl panelové a vyrostlo na začátku let šedesátých. Na těchto prvních jihlavských panelácích už pracoval i Zdeněk Gryc. Na svém kontě pak má například i sídliště Březinky.
Jihlava měla kvalitní panelárnu
Jihlava měla tehdy v šedesátých letech obrovskou výhodu. Byla tu výborná panelárna. „Měla velmi dobrou pověst. V Brně byl časopis technických staveb, a oni tam jasně uznávali, že Jihlava je technicky nejlepší,“ říká Zdeněk Gryc. V čem byly panely lepší? Architekt se domnívá, že byly vyráběné pečlivěji. Kvalita jihlavských panelů byla jistě i důvodem rozhodnutí, že právě tady vyroste experimentální panelák. „Měla být laboratoř pro celý jihomoravský kraj. Ta technologie je dost podobná, ale jsou tam jiné rozměry,“ vysvětluje Zdeněk Gryc.
Stavbu experimentu sledovali autoři brněnského sídliště Lesná
Stavba experimentu byla už od samého začátku odborníky velmi sledovaná. „My jako Stavoprojekt jsme měli sídlo v Brně, potom byli ještě ve Zlíně a v Jihlavě, a na ten experiment přijeli všichni pánové – Rudiš, Zounek, co dělali Lesnou,“ vzpomíná architekt na kolegy, autory známého brněnského sídliště. „Ten dům byl vyzděný jenom do prvního poschodí, a tak jsme na to koukali, na tu anatomii toho domu a tento panelák měl mít životnost třicet pět let s tím, že do toho čtvrtého podlaží vůbec nebyly dělané výtahy,“ říká s tím, že výtahy se měly v domě objevit až v době, kdy se socializmus ještě víc vzpamatuje.
Panelové domy jsou dnes dobře opravované. Jen ta barevnost neladí
Jeden z odborníků, profesor Cigánek, tehdy při zevrubné prohlídce rozpracovaného domu pronesl, že dům dožije tehdy, až zrezaví kovové armatury, které spojují panely v rozích. Dům stojí dodnes, je zateplený a stále v něm žijí lidé. Stejně jako v ostatních jihlavských panelácích. „Naši statici říkali, že bydlet v panelovém domě znamená větrat, prostě nedýchá. A panelový dům je do jisté míry depresivní záležitost z toho důvodu, že je to částečně Faradayova klec, kde armatura nějakým způsobem působí,“ vzpomíná Zdeněk Gryc na další z tehdejších tezí o panelových sídlištích. Podle něj jsou dnes panelové domy dobře opravované. Ostatně, sám v jednom z nich bydlí. Neodpustil si ale kritiku ohledně barevného nesouladu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
