Jihlavské muzeum získalo sedm set mravenců v zavařovacích sklenicích. Je to vzácná sbírka MUDr. Šilhavého
MUDr. Vladimír Šilhavý byl celý život praktickým lékařem, ale jeho velkou vášní byla příroda. Stal se uznávaným odborníkem na mravence a sekáče. Jeho dcera teď nabídla sbírku svého otce Muzeu Vysočiny. Nadšení jihlavských zoologů neznalo mezí, když zjistili, co dostali do rukou.
„Jakmile přišla nabídka, tak jsme se ptali, jestli se na tu sbírku můžeme přijet podívat. Paní Nováková říkala, že samozřejmě. Byla loňská zima a jedna z mála kalamit, takže jsme se do Třebíče hrcali hodinu a půl,“ říká vedoucí přírodovědného oddělení jihlavského Muzea Vysočiny Klára Bezděčková. Náročná jízda se ale vyplatila. To, co v Třebíči našli, předčilo všechna očekávání. Klára Bezděčková tu radost přirovnává k radosti archeologa, který právě narazil na vzácný nález.
Sklenice na masové konzervy ukrývaly myrmekologický poklad
Pokud byste ale čekali, že sbírka mravenců je uspořádaná v podobné krabici jako třeba ta s motýly, mýlili byste se. Doktor Šilhavý své mravence uložil do nádob jemu nejbližších, do lékovek. „Sbírka byla uložená v malých lahvičkách na kartonových štítcích a ty malé lahvičky byly ještě uložené v zavařovacích sklenicích. Úžasný způsob uložení, že se tam vůbec nic nedostane,“ popisuje Klára Bezděčková.
MUDr. Šilhavý na hadcové stepi u Mohelna objevil nový druh mravence
V celé sbírce je sedm set kusů mravenců. V jedné lékovce je ale třeba na kartičce nalepených dvacet exemplářů jednoho druhu. Obrovskou radost měli jihlavští přírodovědci z nálezu takzvaných taxonů. Jsou to exempláře mravence, kterého Vladimír Šilhavý v podstatě objevil a popsal. Takový mravenec, je to dělnice, je pak v lékovce uložený ještě v samostatné skleněné kapsli.
Pro muzeum to teď znamená, že pokud bude kterýkoli myrmekolog (odborník na mravence) na světě porovnat svůj nález a potvrdit druh, musí přijet do Jihlavy. Takovým taxonem je například Strongylognathus kratochvili, kterého doktor Šilhavý našel v třicátých letech minulého století na mohelenské hadcové stepi na Třebíčsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
