Ivan Vlach si udělal bydlení z polenského pivovaru. Ve varně má obývák, ve sladovně bazén
OBSAHUJE FOTOGALERII! Je to už víc než sto padesát let, co začal vařit pivo Měšťanský pivovar v Polné na Jihlavsku. Na začátku minulého století tam dokonce tři roky žila rodina spisovatele Bohumila Hrabala a pivo v Polné vařili i Zwetlerovi z Rakouska. Všechno skončilo v roce 1950. Budova chátrala až do doby, kdy se do ní zakoukal Ivan Vlach.
„Jednou jsem šel okolo a říkám si: Je to krásný historický dům a mohl by sloužit k bydlení. V té době se jednalo o tom, že by ho chtěli zrušit, postavit zde moderní činžovní dům a z toho sklepení udělat garáže. Tak jsem to radši koupil a předělal si to na bydlení,“ vzpomíná na rok 2000 polenský podnikatel Ivan Vlach. Budova tehdy byla ve strašném stavu. Od ukončení provozu pivovaru v roce 1950 tam ještě tehdejší komunální podnik a později sodovkárny nějaký čas vyráběly limonády a pak už prostory soužily jako sklady ovoce a zeleniny. „Zarostlé kopřivami, prorostlé stromy, katastrofa, žalostný stav,“ popisuje totálně vybydlenou budovu Ivan Vlach.
Kopie polenského parního kotle stojí v postřižinském pivovaru v Dalešicích
Z pivovarských technologií uvnitř nic moc nezbylo. V podstatě jen původní parní kotel značky Ringhoffer z roku 1905. Přesná kopie tohoto kotle teď stojí v postřižinském pivovaru v Dalešicích. Několik starých drobností ale přece jen nový majitel pivovaru našel. „Na půdě jsem našel stvrzenky z roku 1910, byly schované za trámy. Pak jsem tady našel dvojzubec, to je speciální hák na vytahování ledu z rybníku a posunutí ledu po takový fošně na auto,“ vysvětluje. Led tehdy z polenských rybníků tahali dobrovolníci z řad štamgastů. Byl mezi nimi i dědeček Ivana Vlacha.
Ve sladovně byl krásný nýtovaný strop. Bohužel ve špatném stavu
Polenský pivovar je kulturní památka, a tak byla celá rekonstrukce pod dozorem památkářů. Ti Ivanu Vlachovi nařídili zachovat původní vnější podobu, interiéry si pak mohl upravit. V prostorách, kde bývala varna, má teď obývací pokoj a kuchyň, ve sladovně je bazén. „Tam byl krásný nýtovaný strop, který jsem chtěl uchovat, ale bohužel byl v takovém stavu, že to nešlo,“ dodává Ivan Vlach.
Led vydržel v ledárně do další zimy
V původním stavu zůstaly obrovské sklepy pod celou plochou pivovaru. Nejzajímavější jsou lednice, kterým tady říkají katedrály. Jsou to vysoké místnosti s třímetrovými zdmi. Právě sem ledaři dopravovali kostky ledu. Vydržely tak až do další zimy. Chladná voda z ledárny tekla chodbou s mírným spádem do ležákovských sklepů. Zachovaná je i místnost s nádrží na vodu. Ta sem tekla dřevěným potrubím z pramene v lese Březina. Potrubí je už dávno rozbité, ale voda k pivovaru dodnes teče. Důkazem je mokrá skvrna na chodbě.
Pod pivovarem jsou důkazy osidlování Moravy
Před lety, při rozšiřování sklepů pivovaru, objevili archeologové hrob skrčence. Dokazuje to, že na tomto místě byli lidé v době osidlování Moravy. „Archeologové mě upozornili, že kdybych našel nějakou kostru, tak se nemám divit. Ale nechtěl bych to najít,“ směje se Ivan Vlach.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.