Hrdinka knížky Čičina prožila těžké začátky
„Jednoho rána mě probudil pronikavý vřískot. Vyšla jsem na balkón, abych se podívala, co se to děje. Na cestě od branky k domu vřeštělo malé chlupaté klubíčko a zoufale naříkalo. Slabostí a vysílením se motalo, ale dokázalo vyskočit na okraj vany plné vody na zalévání zahrady, aby do té vany spadlo. Jen to žbluňklo.“
Tak začíná knížka Jany Stehlíkové Naše kočka Čičina. Manželé Stehlíkovi našli na své zahradě v Batelově zubožené kotě, které mělo namále. Později zjistili, že kotě měly v rukou nějaké děti, prováděly mu ošklivé věci a nakonec jej hodily přes plot právě ke Stehlíkům. Navštívili s kotětem veterináře, ale ten jim příliš nadějí nadával. Přesto kotěti dávali pravidelně a poctivě prášky, vymývali mu zanícené oči a po týdnu na kontrole už bylo všechno jinak.
„Veterinář prohlásil, že jestli je tohle to stejné kotě, které viděl před týdnem, tak že to už bude v pořádku. A skutečně koťátko rostlo a dělalo nám radost, ale i starost,“ vzpomíná Jana Stehlíková na dobu před více než 15 lety, kdy se domácnost rozrostla o kočku Čičinu. „Všimli jsme si, že slyší a reaguje, když na ni voláme Čiči, na a z toho vzniklo její jméno,“ směje se majitelka kočky.
Chtěli jsme přítulnou kočičku, ale vychovali jsme sobeckou rozmazlenou kočku
Jana Stehlíková přiznává, že v případě Čičiny je to stejné, jako u většiny koček. Ona v domě poroučí, ona rozhoduje, kdy se bude mazlit i kdy se vrátí domů. „Večer si vzpomene, že chce ven, tak ji pustím. Když zapískám, tak se vrátí, ale někdy se taky nevrátí, a to pak na ni čekám do tří do čtyř do rána, než si vzpomene, že by mohla přijít domů,“ zlobí se naoko autorka knížky o životě Čičiny.
Knížka vznikla před několika lety, kdy se nad Vysočinou prohnal orkán Kyrill. Dva dny nešla elektřina, a tak vzala Jana Stehlíková do ruky tužku a papír a začala psát o své kočce. Jak ji našli, jak rostla, a jaká je. Knížka vyšla později jak s fotografiemi Čičiny, tak s ilustracemi dětí z batelovské základní školy, které kočičí povídání skvěle doplňují. „Knížka je také ve zdejší knihovně a podle paní knihovnice se neustále půjčuje,“ uzavírá s úsměvem Jana Stehlíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
