Hospodaření v lese má majiteli přinést zisk, ale zároveň les zachovat příštím generacím
Co pro nás znamenají lesy, proč je dobré se o ně starat, i když je s nimi spousta práce? Proč nejde jen o peníze za těžbu dřeva, ale o přínos celé společnosti?
Na tyto otázky a mnoho dalších věcí souvisejících s lesem chce letos poprvé ukázat celostátní akce Den otevřených lesů, kterou pořádá Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů.
Na akci zvou i ze žďárského zámku, kde v sobotu zazní myslivecká uvítací fanfára. Na místě budou také probíhat ukázky těžby dřeva, bude možnost zasadit si stromek, podívat se na práci dřevorubce, tažného koně nebo ochutnat smrkovo-jedlové pivo.
Smíšené porosty
Radek Koudela, vedoucí lesního provozu společnosti Kinský Žďár, vypočítává, co všechno je pro soukromé majitele lesů motivací, jak s lesem hospodařit. „Aby dosahovali trvalé a pravidelné výroby dřeva, ale zároveň zachovali lesy pro budoucí generace. My teď zakládáme malou lesní školku, kde chceme pěstovat jedlové sazeničky. Jedle má v lese zpevňující funkci, i je odolnější proti suchu, ale jde nám i o druhovou pestrost, takže sázíme třeba i buk,“ ukazuje na několik lesních pater nad sebou - smrčkové semenáčky, mladé buky i letité smrky a jedle v nejvyšším lesním patře.
Koně jsou šetrní
Těžba dřeva v takovém lese musí být šetrná, proto s ní často pomáhají koně. „Když obnovujeme lesní porost, tak ho obnovujeme postupně, zespodu dorůstá nová generace lesa, a právě při tomto jemném hospodaření se nám koně osvědčily. Neudělají škodu, neodřou stromy, neponičí půdu. Dřevo stáhnou na kraj lesa, na skládku, kde jsou vyvážecí traktory, ten má přívěs s klanicemi, a po lesních cestách to dřevo vyveze,“ vysvětluje dále Radek Koudela.
Soukromí majitelé by si měly být vědomi všech funkcí lesa - hospodaření s vodou, výroby kyslíku, krajinotvorné, ale i estetické a rekreační funkce. Den otevřených lesů by je měl veřejnosti všechny ukázat.
Související
-
Kůrovec ustupuje a v lesích na Vysočině se letos bude méně těžit. Zároveň stoupá cena kulatiny
Ještě nedávno byly všude na Vysočině objemné skládky dřeva, které se prodávalo pod cenou. Kůrovcová kalamita ale ustoupila a situace se obrátila.
-
Les ve 13. století na Vysočině, podle archeologů tu rostlo hodně jedlí a buků
V oblasti Vysočiny rostly ve 13. století jedlo-bukové lesy. Takové jsou závěry archeologů a archeobotaniků. Původní les našli u Koječína na Havlíčkobrodsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.