Hluchavkový květ schne v poměru 8 : 1. Do výkupny ho lidé nosí po dekagramech
Byly doby, kdy byla v každém větším městě výkupna sušených léčivých bylin. Spolu se sběrnou starého papíru to byla jedna z možností, jak si přivydělat. Dnes na Vysočině vykupují bylinky jen na jednom místě, v Rynárci na Pelhřimovsku.
Výkupnu léčivých bylin v Rynárci na Pelhřimovsku vede otec a syn, Josef a Ondřej Nápravníkovi. „Je to celoživotní láska, a také to, že tady byla ta výkupna, původně státního podniku. A byly to první výdělky, první hodinky, který jsem si za vydělaný peníze koupil, první kolo,“ Josef Nápravník vysvětluje, proč po letech výkupnu v Rynárci převzal. „Sbírali jsme zamlada, otec mě k tomu bičem dohnal,“ směje se Nápravník mladší a ukazuje sklad sušených bylinek. Jsou v něm regály až do stropu plné papírových pytlů. Všechny jsou popsané a je vidět, že se tu schází desítky druhů rostlin.
Usušené listy musí být zelené, stonek se láme
I sušení bylinek má samozřejmě svá pravidla. Do výkupny přijímají rostliny nepoškozené, zdravé a sbírané mimo provoz na silnicích. Listy musí být zelené a stonky se musí lámat, ne ohýbat. „Všechno se suší ve stínu, kromě květu divizny, té světlo nevadí“ říká Ondřej Nápravník.
Nejčastěji lidé nosí bezový květ a třezalku
Bylinková sezóna začíná samozřejmě na jaře. „Kořeny kostivalu, smetánky, pak začínají listy, květy, nejvíc nás zajímá černý bez,“ vyjmenovává Ondřej Nápravník a s výčtem bylin pokračuje až do podzimu. Každá bylina má nějaký poměr sesychání. Raritou je určitě hluchavkový květ, který sesychá v poměru 8 : 1. Znamená to, že na kilogram usušeného květu je třeba osm kilogramů květu syrového. „Většinou se to nosí po deseti dekách, ale jsou lidi, kteří dokážou tři čtvrtě kila,“ dodává Ondřej Nápravník. Náročnost je pak samozřejmě znát i na výkupní ceně. Nejčastěji ale prý lidé nosí bezový květ a třezalku tečkovanou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
