Geniální stavby Jana Blažeje Santiniho jsou na poštovních známkách
Jan Blažej Santini Aichel a jeho stavby - tak se jmenuje aršík poštovních známek, který vydala Česká pošta jako poctu geniálnímu staviteli.
Známky jsou celkem tři a znázorňují kapli svaté Anny v Panenských Břežanech, zámecký kostel Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Jako vrchol Santiniho tvorby je na něm perla Vysočiny - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou.
Aršík známek je pojat po barokním způsobu souměrně podle osy – uprostřed je pohled na celý zámek v Rychnově nad Kněžnou, a na bocích jsou z ptačí perspektivy zleva kaple svaté Anny v Panenských Břežanech a vpravo kostel na Zelené Hoře.
"Protože v zadání bylo, že ty známky budou vedle sebe, tak jsem to musel odlišit. Udělal jsem ty Panenské Břežany a Zelenou Horu z nadhledu. Také jsem chtěl zdůraznit půdorys k jednotlivým kostelům, protože ten hraje roli stejně jako čísla. U Panenských Břežan číslo tři, u Zelené Hory pak číslo pět, protože pět hvězd jsou atributy Jana Nepomuckého," vysvětluje Karel Zeman, jak pojal trojici známek a grafické detaily na takzvané obálce prvního dne, které se Česká pošta rozhodla vydat.
Nádherné interiéry
Co se týká detailů na obálce, u zámku v Rychnově nad Kněžnou je nejdůležitější jeho průčelí s Kolowratským znakem. U dalších dvou děl jsou to pak pohledy do interiéru. "Já jsem hledal X motivů a váhal jsem, protože ty pohledy jsou nádherné, vzpomíná na své časté návštěvy v kostele na Zelené Hoře. "Nakonec jsem vybral pohled do vrcholu klenby, kde je jazyk svatého Jana Nepomuckého se svatozáří a horní ochoz."
Malíř a grafik Karel Zeman zpracoval i řadu medailí. Zelenou horu zpodobnil i na dvě verze. Výstavu jeho obrazů, medailí a především starších i zcela nových poštovních známek vystavuje Spolek žďárských filatelistů ve výstavní síni žďárské Staré radnice ještě do 14. května 2023
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
