Držet luk a šíp se naučíte za chvilku. Trefit se do terče chce trochu cviku
Radek Kubeš střílí od malička. Od hlučných zbraní, jako je malorážka nebo pistole, přešel k tichým lukům. „Mě to chytlo, protože je u toho klid, pohoda, žádný randál,“ zamýšlí se. Než si otevřel střelnici, měl stavební firmu a z luku střílel pro zábavu, jezdil i závodit. Zájemců o střelbu přibývalo, takže se stavařinou skončil a pustil se do provozování lukostřelnice.
V areálu u České Bělé má spoustu prostoru pro profesionály i naprosté začátečníky.
Pevný postoj a střelba v rytmu dechu
Když navštívíte střelnici poprvé, dostane se vám ponaučení o bezpečnosti, protože jde o střelné zbraně. Luků i šípů existuje velké množství z různých materiálů podle druhu střelby. Výbava se vybírá podle tělesných dispozic, nutné jsou kromě vhodného luku a šípů také toulec, chránič, aby vás tětiva nesekla a tříprstová rukavice na ochranu prstů. Kdo luk nikdy nedržel, nemusí se bát, Radek Kubeš vysvětlí správné držení naprosto podrobně. „Jak se máte postavit, jak luk chytit, pokračujeme zakládáním šípů a samotnou střelbou,“ říká.
Na louce potom dochází na detaily, které je ale mnohem lepší vidět na vlastní oči. „Důležitá je stabilita, stoupnout si tak, abychom cítili zem. Stáhneme břicho a vypneme prsa, dech si naženeme do hrudníku a chytneme luk. Podchyt, dotýkám se končíku, luk držím, aby mi nevypadl. Táhnu, kotvím, pouštím,“ ukazuje lukostřelec ladné pohyby, které jsou po letech opakování zcela přirozené. Pravá ruka opisuje plynulý oblouk od tváře dozadu a celý výstřel trvá jen pár vteřin. Když Radek Kubeš chce, rozstřelí úplně bez námahy i lístek nebo zapíchnutý šíp na metry daleko.
S každým pohybem zpočátku každý laik poněkud zápasí. Důležité je zbavit se křeče v rukou a udržet si pevný postoj. Setkal se Radek Kubeš s někým, komu to ani po opakovaných pokusech vůbec nešlo? „Ne. Nikoho takového jsem tady neměl,“ směje se.
Na střílení z luku je potřeba mít čistou hlavu
Na běžném tréninku se střílí do terčů a figurín zvířat. Něco si lidé dovezou, něco se vyrobí na střelnici z pěny nebo slámy. Zkusit se dá i 3D střelba, což je vlastně simulace lovu. Chodí se po lese, kde je na okruhu 28 – 35 zvířat z pěny, a střelec nesmí používat dálkoměry a snaží se je „ulovit“. „Lov lukem a šípem je naše přirozenost, která tady je už tisíce a tisíce let,“ říká k tomu lukostřelec.
Dnes se střílí pro zábavu a je to i způsob odpočinku. „Lukostřelba je relax, dá se říct meditace. Když nemáte čistou hlavu, nemá cenu vytahovat luk, protože nic nenastřílíte. To prostě musíte vypnout, jste vy, luk, šíp, zásah, hotovo. Tím vlastně meditujete,“ přemýšlí Radek Kubeš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.