Dobrý tažný kůň by měl mít široká prsa a zdravé nohy. Nesmí se ničeho bát

Dobrý tažný kůň by měl mít široká prsa a zdravé nohy. Nesmí se ničeho bát
Dalo by se s nadsázkou říct, že se Vladimír Štursa narodil na kozlíku kočáru. Láska ke koním mu zůstala na celý život a dnes sám cvičí spřežení.
„Už táta v 80. letech závodil v dvojspřeží,“ říká Vladimír Štursa. Odmalinka tak byl u koní, a vydrželo mu to dodnes.
Nesmí se ničeho bát
Po tátovi také zůstal u spřežení a ve stájích v Novotnově dvoře u Havlíčkova Brodu teď cvičí kočárové koně. „Buď chovatelé nebo privátní majitelé nám dávají koně, aby se naučili tahat,“ vysvětluje.
Dobrý tažný kůň by podle něj mohutnějšího typu, širokoprsý, s výbornou mechanikou pohybu a zdravýma nohama. „Hlavně musí být hodně tvrdý a nesmí se ničeho bát.“
Čištění, postroje, kozlík
Práci Vladimíra Štursy je nejlepší sledovat od stáje až na kozlík kočáru. „Čištěním všechno začíná. Svalstvo koně prokrvíte, tomu koni je to příjemný, předcházíme zdravotním problémům.“
„Máme několik druhů postrojů. Buď pracovní, anglický nebo poprsní. My, co se zabýváme výcvikem a sportovním ježděním se spřežením, používáme poprsní,“ popisuje při strojení sedmileté klisny Írie.
Zapřahuje sportovní kočár a vyjíždí. „Ze začátku necháme koně aspoň deset minut krokovat, aby se jim svalstvo povolilo, a pak můžeme začít klusat a začít pracovat,“ popisuje.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka