Do parku jen na vlastní nebezpečí!

Zámek v Košeticích patřil k ozdobám celého okolí. Nejvíc asi v době, kdy tam na léto jezdil c.k. ministr zemědělství Karel Prášek. Po znárodnění sídlil na zámku národní výbor, ale i školka, škola nebo knihovna. Teď už je budova skoro dvacet let opuštěná.

Zámek v Košeticích patřil k ozdobám celého okolí. Nejvíc asi v době, kdy tam na léto jezdil c.k. ministr zemědělství Karel Prášek. Po znárodnění sídlil na zámku národní výbor, ale i školka, škola nebo knihovna. Teď už je budova skoro dvacet let opuštěná.

Karlem Práškem ale skončily zlaté zámecké časy. Přišlo znárodnění a na zámku se usadil národní výbor. V průběhu dalších let tam fungovala i školka, škola, knihovna a dokonce i výrobní družstvo. „Jsem tam taky pracovala a bylo to tam pěkně opravený,“ vzpomíná Marie Čechová a přidává se i Václav Kubík: „Tam byla oddávačka, knihovna tam byla. To bylo pěkný, nádherný.“ Památkáři ale na druhé straně říkají, že v té době zámek zažil velmi necitlivé úpravy a vzácný mobiliář zmizel neznámo kam. Přece jen se ale o zámek někdo staral a nepršelo do něj.

Po sametové revoluci zámek restituovali potomci Karla Práška a brzy ho prodali. Teď je areál v rukou italského vlastníka. „Jedna myšlenka byla, že by se z části udělalo muzeum a z části restaurace. Další myšlenka byla, že to bude zázemí pro golfové hřiště,“ říká starostka Košetic Blanka Veletová. Místní by vítali jakoukoli změnu: „Mně by se líbilo, kdyby se to opravilo,“ potvrzuje prodavačka Lenka Dvořáková.

Od myšlenky k činu je ale daleko. „Já chápu, že každá oprava bude stát spoustu peněz,“ říká starostka. A že oprav bude třeba, je znát na každém kroku. „Vidíte, že ta střecha je ve špatném stavu. Pod plechem jsou krovy z masivních stromů. Krov je ale napadený houbou,“ ukazuje starostka na střechu, na které stále stojí dvě vzácné sochy od Matyáše Brauna.

Ve špatném stavu jsou i zámecké parky. Je třeba prořezat nálety a zkontrolovat stromy, ze kterých padají celé větve. Vstup je tam jen na vlastní nebezpečí.

Košetický zámek je právě pro nečinnost majitelů a nejasnost budoucího využití na seznamu ohrožených památek Vysočiny.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.