Do Okříšek se vrátila stará kronika. Pomůže zaplnit hluchá místa v historii města
Po sedmdesáti letech získaly Okříšky na Třebíčsku kroniku z poválečného období. Ta oficiální se totiž záhadně ztratila. Teď jim jedna rodačka přivezla knihu, kterou tři roky psal její otec. Jsou v ní příběhy občanů, kteří přežili německé koncentrační tábory.
„Vždycky nám kladl na srdce, abychom tu kroniku střežili jako oko v hlavě,“ říká Renata Musilová, vnučka Josefa Drholce. Spolu se svou matkou Naděždou Kantovou, která se v Okříškách narodila, se rozhodly, že nastal čas, aby se kniha vrátila tam, kam patří. „Oni to střežili, protože nechtěli, aby to nepřišlo do nepravých rukou v té vesnici, když tam byli ti udavači. Spíš ze strachu, aby ta kronika nezmizela ze světa,“ vysvětluje Renata Musilová důvody, proč byla kronika tak dlouho ukrytá.
Tatínek nechtěl o koncentračním táboře mluvit. Vzpomíná dcera Naděžda Kantová
Josef Drholec žil v Okříškách, a na začátku druhé světové války se zapojil do protifašistického odboje. „On byl komunista velice uvědomělý a pracoval pro ně, a to se Němcům nelíbilo. Tak zpozavírali v té vesnici mnoho chlapů, jenže málo se jich vrátilo. Zůstal tam i strejda, ten taky tam zemřel,“ říká Naděžda Kantová. Její otec zažil nacistické výslechy i koncentrační tábor. „Abych vám pravdu řekla, tak o tom nechtěl mluvit. Co jenom řekl, tak třeba, kdo na někoho žaloval, tak šel do plynu. Že třeba běhali ty kolečka. Kdo spadl, tak ho hodili do plynu, i toho strejdu tam hodili do plynu. Říkal jenom, že na to nerad vzpomíná, že chce žít dál,“ vzpomíná dcera, která byla v době otcova návratu malinká.
Prožité hrůzy se odrazily v chování Josefa Drholce. Byl tvrdý chlap
Zažité hrůzy se určitě odrazily v chování Josefa Drholce. „Byl tvrdej. Přesně musela být linie vytýčená, neodpustil nic. Učit jsem se musela, poslouchat jsme museli, zalhat jsme nesměli,“ vzpomíná na své dětství Naděžda Kantová. „Měl tuberu, střeva měl špatný, protože toho jídla v koncentráku nebylo i operaci mu dělali při vědomí,“ dodává Renata Musilová s tím, že se není čemu divit, že byl dědeček takový. Sama na něj vzpomíná jen v dobrém.
Vnoučata jako já si mohou přečíst o svém dědovi
Své válečné vzpomínky zapsal Josef Drholec do kroniky Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých v Okříškách, spolu s příběhy dalších lidí, kteří měli to štěstí, že se z koncentračních táborů vrátili živí. Spolu s předsedou svazu psal kroniku v letech 1945 – 1948. „Psali, kdo se vrátil, kdo se nevrátil, kdo zůstal z pozůstalých, je tam i jak se o ně postaral ten odboj. Každý měl jiný příběh, kvůli něčemu se tam dostal, kdo ho udal, co se s ním dělo v tom koncentráku, jak to probíhalo, ty výslechy v Brně, v Německu,“ popisuje obsah kroniky Renata Musilová. Sama ji přečetla jedním dechem. „Doufám, že i pro ty Okříšky to bude mít dost velkou cenu. Můžou si tam pozůstalí, vnoučata jako jsem já, přečíst o svým dědovi, babičce,“ dodává.
Kronika se zřejmě objeví na internetu
„Nás to strašně překvapilo, protože jsme nic takového netušili,“ říká starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý a vzpomíná na návštěvu dcery a vnučky Josefa Drholce. Okříšky mají kroniku do roku 1939, a díky příběhům Josefa Drholce a dalších válečných politických vězňů teď může město zaplnit hluchá místa. Zatím není jasné, jakou formou bude kronika zpracovaná. Podle starosty bude zřejmě nejlepší ji oskenovat a zveřejnit na internetu. Samozřejmě po pečlivém prostudování a splnění zákona o ochraně osobních údajů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
