Dědečku, vždyť jsi říkal, že jste žili na zámku
Jakoby padesát let nic neznamenalo. Rodina Šaškových hospodařila na velkostatku v Rantířově od roku 1928. Podnik tvořilo několik budov včetně té honosné obytné – zámku. Když se po roce 1990 vrátil syn původního majitele se svými potomky na místo, vnoučata poznamenala: Dědečku, vždyť jsi říkal, že jste žili na zámku. Uplynulé desítky let zanechaly své stopy.
Rantířov, německy Fussdorf, byla relativně poklidná vesnička u Jihlavy. „Můj děda původně hospodařil ve Strakonicích a v tom roce 1928 to tady koupil. Vlastnit takový podnik, znamenalo také určité společenské postavení. Většinou ti lidé neorali, měli své zaměstnance,“ vypráví nynější majitel Vladimír Šašek.
Pak přišel zlomový rok 1939 a s ním vznik protektorátu. „Němci to sice sebrali, nechali je tady ale aspoň žít, protože věděli, že bez toho personálu nejsou schopni usedlost provozovat,“ říká pan Vladimír. Stěhování nakonec přišlo po roce 1948. „Bydleli jsme v Jihlavě a dědeček o tom nikdy moc nemluvil.“
Od 90. let se rodina Šaškových znovu věnuje svému hospodářství a snaží se mu vrátit jeho někdejší lesk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
